Pane prezidente, Evropská komise proti rasismu a netoleranci kromě jiného ve své zprávě kritizovala i vás za výroky na adresu islámu. Můžete to podrobněji okomentovat?

Existuje termín, kterému se říká politická korektnost, a tento termín v několika západoevropských zemích vede například k tomu, že se sundávají kříže ze škol anebo se zakazuje konzumovat vepřové jenom proto, abychom neurazili muslimské přistěhovalce.

Já nesdílím politickou korektnost, která halí reálné problémy do zdvořilostních frází. Snažím se říkat věci na rovinu a snažím se říkat to, co pokládám za pravdu, a snažím se také svoje názory zdůvodňovat argumenty.

Ty argumenty, to nejsou jenom krutosti Islámského státu, to je například i nepřizpůsobivost většiny islámských komunit v západní Evropě, kde se vytvářejí ghetta, odloučené lokality a některé části západoevropských měst jsou tzv. 'no go' neboli místa, kam se neodváží ani policie.

Čili chceme-li mít totéž i v České republice, budiž, buďme politicky korektní. Nechceme-li to mít, říkejme věci na rovinu bez politické korektnosti.

Ombudsmanka Šabatová nedávno prohlásila, že děti uprchlíků mají v uprchlických táborech u nás horší podmínky než čeští vězni. Co o tom soudíte?

Pokud vím, děti uprchlíků mají běžnou lékařskou péči, mají dostatek jídla, jsou v teple, jsou oblečeny. Paní Šabatová jako obvykle není příliš dobře informována.

V souvislosti s životními podmínkami uprchlíků se ozval i Komisař Rady Evropy pro lidská práva a vyzval Českou republiku, aby rychle a rozhodně je u nás zlepšila…

Životní podmínky uprchlíků se už výrazně zlepšily ve srovnání se situací, v jaké žili ve svých zemích, a já si myslím, že je to naprosto dostačující.

Lídři EU se na čtvrtečním summitu nejen dohodli na finanční podpoře Turecka za zadržování migrantů, ale shodli se také na tom, že viníkem uprchlické krize je v podstatě syrský prezident Bašár Asad. Lze to takto interpretovat?

V tom případě má Bašár Asad nesporně větší vliv, než se domníváme, protože jak známo, uprchlíci přicházejí i z Pákistánu, Súdánu, Senegalu, Eritreje, Etiopie, Libye, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Čili téměř by se chtělo říci, že Bašár Asad je světovládce.

Zůstaňme u Asada. Proč chtějí některé země, hlavně USA, syrského prezidenta odstranit a říkají, že v novém uspořádání Sýrie po ukončení války už pro nj není místo nebo že to musí být bez jeho účasti?

Jediný způsob, jak by měl Bašár Asad odejít z politické scény, spočívá ve svobodných volbách. Pokud tyto svobodné volby prohraje, odchází automaticky. Jinak onen intervencionismus se už nevyplatil v Iráku, nevyplatil se v Libyi a já nevidím důvod, proč v těchto nesmyslech pokračovat.

A to, že se neustále mluví o tom, že Asad musí skončit bez ohledu na volby, není vměšování do syrských vnitrostátních záležitostí?

Jistě. Podívejte se, prezidentů je na světě asi tak 200, plus minus, a kdyby někdo z arabského světa prohlásil o Baracku Obamovi, že musí odejít, tak by to jistě pokládali američtí, a nejenom američtí, novináři za vměšování do amerických vnitřních záležitostí.

Ale samozřejmě chápu ten rozdíl. Chápu, že Asad je obviňován z nedemokratického režimu. Ovšem i takových politiků je na světě minimálně několik desítek a já se v tom případě ptám, proč se to má týkat zrovna jenom Bašára Asada.

Německo pořád trvá na zavedení stálého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků v rámci EU. Máme podle vás šanci tomu zabránit, třeba v koordinaci se zeměmi V4?

Jistě musíme najít spojence. Velmi mile mě překvapilo nedávné jednání s polským prezidentem Dudou v Maďarsku, který vyjádřil nesouhlas s povinným přerozdělováním i obecně s uprchlickými kvótami. Chápu to tak, že se Polsko opět vrací do Visegrádu a bude zastávat shodnou politiku s ostatními zeměmi V4.

Právě během zmiňované návštěvy Maďarska došlo k nečekanému vývoji v kauze dětí Michalákových, na což jste reagoval zrušením pozvánky pro norskou velvyslankyni na oslavy 28. října. Před časem jste v této věci psal dopis norskému králi. Dočkal jste se odpovědi?

Obdržel jsem odpověď, ale ta odpověď byla zhruba stejná jakou například český premiér nebo český ministr zahraničí obdrželi od norských úřadů. Já si myslím, že v tom tlaku je zapotřebí vytrvávat, využít všech možností, které jsou k dispozici.

Já jsem byl nedávno informován, a nevím, jestli je to pravda, že údajně indický premiér navštívil Norsko, aby osobně intervenoval ve věci unesených indických dětí, patrně je to také případ Barnevernetu. A je-li to pravda, proč by například český premiér neměl podniknout cestu do Norska.

Jinými slovy, tímto vyzýváte premiéra, aby se vydal do Norska?

Já jsem tuto informaci dostal teprve včera a nemám ji ověřenou. Pokud je pravdivá a pokud údajně cesta indického premiéra do Norska byla úspěšná, stálo by to za pokus.

Komentátor Respektu Jaroslav Spurný vás podezřívá, že bojem za děti Michalákovy chcete možná spíše zhoršit vztahy s Norskem, abyste znemožnil nahrazení dodávek ruského plynu plynem z Norska.

To už se nazývá v psychiatrii pojmem paranoia a já bych doporučoval panu Spurnému, aby se nechal vyšetřit specializovaným lékařem.

Blíží se státní svátek 28. října. V minulých letech vás někteří politici kritizovali, že váš projev byl málo státnický, že jste nehovořil o stavu naší republiky a výhledu do budoucna. Budete na skladbě projevu letos něco měnit?

O stavu naší republiky a výhledu do budoucna budu mluvit zhruba za dva měsíce po 28. říjnu v tzv. Vánočním poselství.

V projevu k 28. říjnu zastávám názor, že by měl prezident mluvit o životních příbězích vyznamenaných a na těchto životních příbězích mluvit o tzv. neanonymizované historii, tedy neodlidštěné historii, protože každá historie je vždy spojena s konkrétním životním příběhem historické osoby, tedy toho vyznamenaného.

Nedávno vědci zveřejnili zprávu, že nalezli první vydání Přítomnosti ještě před cenzurou se článkem, ve kterém Ferdinand Peroutka píše, že Hitler je génius. Nebyl to ten text, o který celou dobu jde?

Ne, není. Protože ten článek, o kterém jsem mluvil já, byl nadepsán "Hitler je gentleman". Nicméně jak víte, Peroutka byl cenzurován za první republiky několikrát.

Jsem rád, že se našel jeden z cenzurovaných článků Ferdinanda Peroutky, a položme si otázku, proč demokratická a liberální první republika cenzurovala některé Peroutkovy články, které vykazovaly určité sympatie nebo pochopení pro nacistické Německo.

V tom vámi citovaném článku například Peroutka uvádí, že Hitler je větší státník než Bismarck, což mně připadá jako značné nadcenění Adolfa Hitlera.

Takže začíná podle vás být skoro jisté, že onen text "Hitler je gentleman" tehdy podlehl cenzuře a četl jste ho v prvním, ještě nezcenzurovaném vydání?

Jsem hrozně rád, že se potvrdilo, že Přítomnost zřejmě měla alespoň dvě vydání a že já v té univerzitní knihovně jsem shodou okolností narazil na text, který ještě nebyl v okamžiku vydání cenzurován.

Co říkáte na to, že podle některých jste článek, kde píše Peroutka o Hitlerovi jako o géniovi, nepochopil, anebo jste jeho sdělení pochopil obráceně, než to Peroutka mínil?

V takovém případě musíte říci, že i prvorepublikový cenzor tento Peroutkův článek špatně pochopil. Mimochodem, ten článek byl cenzurován na základě zákona na ochranu republiky.

Otázka na závěr. Proběhla zřejmě poslední personální změna v návaznosti na nedávný incident na Pražském hradě, kde skupina lidí sundala prezidentskou standartu a nahradila ji trenýrkami. Víte už, kdo nově povede Hradní stráž nebo vaši ochranku?

Probíhá výběr kandidátů a v dohledné době bude tento výběr uzavřen.

zdroj: Parlamentnilisty.cz