Podle Rakušana jde o stejný model, jaký nyní policie využívá na Slovensku. Se společnými česko-německými hlídkami na české straně hranice souhlasil český ministr vnitra již před týdnem. Trojice ministrů se podle Berlína rovněž dohodla na vytvoření společné operační skupiny proti převaděčům.

„Společně chceme rozbít krutou činnost pašeráckých band, které mají maximální zisk z lidské nouze a které pašují lidi nehledě na život ohrožující podmínky. Zároveň musíme včas rozpoznat nedovolený vstup a zabránit mu. Proto jsme se nyní dohodli posílit na českém a polském území společné hlídky tamní policie s našimi spolkovými policisty,“ řekla Faeserová. „Vytváříme navíc společnou operační skupinu, která maximálně zvýší pátrací tlak proti skupinám převaděčů,“ dodala.

„Jedná se o stejný model, jaký používáme se Slováky, kde společné hlídky kontrolují provoz již na slovenské straně hranice. Tento postup se ukázal jako velmi účinný. Spolu s německými kolegy budou hlídkovat i čeští policisté, společné hlídky mohou v případě potřeby zasahovat i na německé straně hranice,“ napsal ČTK Rakušan.

Spolkové ministerstvo vnitra poznamenalo, že na polské straně hranice už takové společné hlídky pracují, jejich činnost ale bude zintenzivněna, jak se Kamiński a Faeserová ve čtvrtek na okraj zasedání ministrů vnitra v Bruselu domluvili.

Společné hlídky na české a polské straně hranic jsou podle vzoru německé spolupráce se Švýcarskem, kde spolkoví policisté mohou v těsné součinnosti se švýcarskými policejními silami provádět kontroly na švýcarském území, a bránit tak neoprávněnému vstupu migrantů do Německa.

Faeserová ve středu oznámila, že kvůli převaděčům a nelegální migraci německá policie s okamžitou platností zahajuje na hranicích s Českem a Polskem zesílené pružné a mobilní kontroly. Tyto kontroly nejsou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci. Ministryně rovněž zdůraznila, že migrační krizi lze vyřešit jedině společným evropským azylovým systémem, v opačném případě je budoucnost otevřených vnitřních hranic v EU ohrožena.

Díky těmto opatřením Německo prozatím nezavede stálé hraniční kontroly, které ale Faeserová v případě další zhoršení situace nevylučuje. Stálé kontroly provádí Německo od roku 2015 na pomezí s Rakouskem. Střežena ale není celá délka hranice, ale jen vybrané přechody.

Podle OSN letos do Evropy připlulo přes 185 000 migrantů přes Středozemní moře

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 000 migrantů. Z nich 130 000 registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Na trojnásobek ve srovnání s loňskem letos v létě vzrostl i počet utonulých a pohřešovaných ve Středomoří. Je jich nejméně 990, včetně mnoha dětí, uvedl dnes Dětský fond OSN (UNICEF). Prudce roste také počet nezletilých, kteří přicházejí bez doprovodu, varuje UNICEF.

Počet nezvěstných a mrtvých od začátku ledna do 24. září vyčíslila Menikdiwelaová na více než 2500. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nedávno uvedla počet více než 2700 mrtvých a pohřešovaných. Podle IOM přitom silně vzrostla migrace nejen do Itálie, ale také do Řecka.

Podle OSN vyplula většina migrantů, více než 100 000, z Tuniska. Následuje Libye s více než 45 000. Čluny s nimi připlouvají kromě Itálie, Řecka a Španělska často také na Kypr a Maltu.

Podle Menikdiwelaové lze vysoké počty migrantů vyrážejících z Tuniska vysvětlit mimo jiné „nejistotou mezi uprchlíky po případech rasisticky motivovaných útoků a nenávistných projevů“ a také kolektivními odsuny z Libye a Alžírska. „To se děje na pozadí zhoršení bezpečnostní situace v několika sousedních zemích severoafrických států,“ uvedla Menikdiwelaová.

„Mezi lednem a polovinou září 2023 přeplulo přes centrální Středomoří do Itálie 11 600 dětí bez rodičů nebo zákonných zástupců. To je nárůst o 60 procent ve srovnání s loňským rokem, kdy se na nebezpečnou cestu v tomto období vydalo přibližně 7200 nezletilých bez doprovodu,“ uvádí UNICEF.

Dětský fond poukazuje na hrozby, kterým děti během cesty čelí: rozbouřené moře, nedostatečné humanitární kapacity či vykořisťování a zneužívání. Regina De Dominicisová z UNICEF hovoří o Středozemním moři jako o „dětském hřbitovu“.

Stejně jako mezi dospělými migranty nejvíce dětí končí v Itálii. V tamních zařízeních pro uprchlíky je aktuálně 21 700 nezletilých, což je zhruba o 4000 více než před rokem, uvádí UNICEF.