Čím silnější pas, tím jednodušší cestování. Takzvaná cestovatelská svoboda je počet zemí, které může občan některé země navštívit v rámci bezvízového styku. Takzvaný Index vízových omezení každoročně sestavuje právnická firma Henley & Partners k 1. lednu.

Už třetím rokem za sebou mu vládne Německo, jehož občané mohou bez víza vyrazit do 177 z celkových 218 zemí světa. V těsném závěsu je Švédko, které má bezvízový styk se 176 zeměmi.

Velká Británie sice stále patří na pomyslné stupně vítězů, nicméně v letošním roce se propadla až na třetí příčku do společnosti Finska, Francie, Itálie a Španělska. Spojené státy jsou až čtvrté. 

Agentura Index sestavuje už od roku 2006 a za tu dobu snad žádná ze 199 sledovaných zemí nezůstala po celou dobu na stejné pozici. V první desítce se ale prakticky nic nezměnilo.

Členství v EU otevírá dveře

Se vstupem do Evropské unie si ale výrazně pomohly země střední a východní Evropy v čele s Českem. To v roce 2006 začínalo na 21 příčce a dnes znamená vlastnit český pas docela výhru – bez jakéhokoli zaváhání otevírá dveře do 167 zemí světa.

To je, společně s Maďarskem, nejlepší umístění mezi zeměmi střední a východní Evropy. Slovensko se sice do TOP 10 nevešlo, ale jen těsně - se 165 zeměmi s bezvízovým stykem je hned jedenácté.

Na opačném konci žebříčku se už několik let drží Afghánistán, Pákistán, Irák a Somálsko. To i Severní Korea je výš (se 42 zeměmi na 95. místě, stejně jako Burundi a Barma).

Občanství na prodej. Se silným pasem v ceně

Členství v Evropské unii znamená pořádný balíček států s neomezenými cestovními omezeními, na něž jiné země nedosáhnou. A proto začaly některé země své občanství nabízet.

"Malta rozjela nejúspěšnější program prodeje občanství na světě. Do rozpočtu získala od jeho spuštění v roce 2014 více než miliardu eur," popisuje společnost Henley & Partners, která žádosti o získání statusu občana EU administruje.

I když oficiální statistiky podle národnosti kupců nejsou veřejné, většinou jde o bohaté Rusy, Číňany nebo třeba Saúdy, kterým se hodí, že si nemusí vyřizovat víza do tolika zemí. Přeci jen Rusko je s bezvízovým stykem se 105 zeměmi 48. a Čína osmdesátá (50 zemí).

Dva pasy se také hodí lidem, kteří cestují po celém světě a záznam o návštěvě jedné země by jim zabránil vstup do jiné.

Vstupní poplatek, dluhopisy a dům

Prodej občanství nabízí třeba i Rakousko nebo Kypr, na Maltu ale nemají. Ta od uchazečů o své občanství vybírá kolem milionu euro. Základní poplatek je 650 tisíc euro (17,5 milionu korun) a následně musí žadatel nakoupit dluhopisy za 150 tisíc euro (4 miliony korun).

V případě, že si chce v zemi skutečně zřídit druhý domov, musí si koupit nemovitost za nejméně 350 tisíc euro (9,5 milionu korun). Při pouhém pronájmu musí ročně platit alespoň 16 tisíc euro (430 tisíc korun). Pas dostane žadatel poté, co prokáže, že v zemi rok po vydání občanství bydlel. Stačí k tomu však jen místopřísežné prohlášení.

Získání kyperského občanství je sice výrazně dražší a neotvírá bezvízově tolik zemí (se 159 zeměmi je Kypr sedmnáctý), ale není k němu potřeba bydliště na ostrovním státě.

Udělení samotného trvalého pobytu na základě investic je v Kypru ale otázka pár formulářů. Stačí si koupit nemovitost za nejméně 300 tisíc euro (přes 8 milionů korun), zajistit zahraniční příjem a uložit si peníze v Kyperské bance. Pro obnovu trvalého pobytu stačí se v zemi jednou za dva roky ukázat.

Není se tak co divit, že Kypr tak rádi využívají podnikatelé a jejich firmy. Včetně těch českých…