Nová porážka je snad ještě horší, než když ji naději na prezidentské křeslo sebral v roce 2008 její stranický kolega, mladý Afroameričan Barack Obama. Tentokrát nedokázala obstát ani tváří v tvář kontroverznímu politickému nováčkovi Donaldu Trumpovi. Zůstává tak ženou s nenaplněnými ambicemi.

V lednu se jí jeden novinář zeptal, zda Američanům vždy říkala pravdu. "Vždy jsem se o to snažila," odpověděla demokratická kandidátka do Bílého domu. Jiné méně opatrné politické osobnosti by zřejmě bez váhání odpověděly ano. Avšak Clintonová, původně právnička, váží každé slovo, aby jí to někdy nebylo možné vyčíst jako chybu. Podle těch, kdo jí opovrhují, je tato upřímnost znamením obojakosti.

A tato obojakost stála přes veškeré úsilí a podporu celého demokratického světa i prezidenta Obamy demokraty Bílý dům v historické porážce, která otřásla celým světem.

Zpětně se zdá být snadné odhalit příčiny tohoto nedostatku důvěry, která se během tří desetiletí veřejného života zvětšovala.

Co může za její neúspěch

Byla to především nedůvěra obyvatel Arkansasu v 70. letech, kdy byl její manžel Bill guvernérem a první dáma si postavila hlavu, že si ponechá své dívčí jméno Rodhamová a že bude pokračovat v kariéře advokátky. Milovala skutečně svého manžela? Co tajila tato dáma ze středozápadu, poněkud hippie?

Nakonec přijala jméno Clintonová. Avšak již tehdy tato příliš moderní a příliš ambiciózní žena nezapadala do konzervativní společnosti amerického Jihu. "Patří to k nástrahám veřejného života: nelze žít a zároveň se přizpůsobit představě, jakou o nás mají druzí," filozofovala.

Pak se její manžel pustil do boje o Bílý dům a zde znovu tato brilantní žena, na niž byl pyšný, slibovala voličům "dva za cenu jednoho". To bylo na jedné straně předností, ale na druhé straně zátěží.

Předností to bylo, když hájila svého muže, obviněného v roce 1992 z cizoložství, jako zátěž se to projevilo, když se zdálo, že pohrdá ženami v domácnosti. Clintonová tehdy prohlásila, že raději pracuje, než aby zůstala doma a pekla buchty.

Ve Washingtonu nová první dáma znovu znepokojovala. Jako nejvlivnější poradkyně Billa Clintona se stala součástí prezidentova křídla a jeho nejbližších pomocníků. Jiné první dámy zůstávaly v East Wing.

Hillary Clintonová se pustila do reformy systému zdravotnictví. Znala problematiku, tvrdě pracovala a vydobyla si úctu dokonce i u republikánů v Kongresu.

Ale během měsíců se reforma rozpadla a její nepřátelé začali připomínat, že Hillary je nepružná a neobratná. Tento hořký neúspěch byl jejím prvním velkým politickým traumatem.

Lavina afér, které byly většinou přičítány "širokému komplotu pravice", kterou Clintonová pranýřovala, otrávila také vztahy první dámy s tiskem. Hájila rovněž tvrdě svůj soukromý život, a takové chování považují novináři za podezřelé. Američané znají její inteligenci a vytrvalost. Přesto se časopisy na prvních stránkách tázaly: "Kdo je opravdu Hillary?"

Soucit s chladnou Hillary

Vrchol její popularity přišel koncem roku 1998, kdy se jí dostalo veřejného pokoření při aféře s Monikou Lewinskou. Bylo to naposledy, co s ní Američané soucítili.

Clintonová dlouho chtěla vstoupit do politiky sama za sebe. V roce 1990 jako manželka guvernéra Arkansasu si objednala průzkumy, které měly ukázat, zda by měla šanci nastoupit do tohoto úřadu po Billovi. Negativní výsledky ji zranily.

V roce 2000 byla zvolena do Senátu a v roce 2002 hlasovala pro povolení zahájit válku v Iráku. V prezidentských volbách roku 2008 se ucházela o nominaci za Demokratickou stranu, kterou posléze získal vítěz voleb Barack Obama pod heslem změny a svou mocnou soupeřku odeslal zpět k těm, kdo dělají politiku postaru. Ta, která byla v Arkansasu v 80. letech příliš moderní, se nyní stala pozůstatkem starých časů, symbolem establishmentu.

Obama ji však pak jmenoval šéfkou diplomacie. To Clintonové napravilo reputaci političky a dále rozšířilo její životopis, který je z hlediska nedávné americké politické historie nejdelší.

Osudová chyba

Bohužel se dopustila osudové chyby, že pro svou úřední korespondenci používala soukromý server a e-mailový účet, čímž se prohřešila proti pokynům ohledně bezpečnosti a archivování oficiální komunikace. Tato aféra přerostla ve skandál, a i když Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v plném proudu předvolební kampaně dospěl k závěru, že neporušila zákon, její nepřátelé donekonečna opakovali, že se bývalá ministryně zahraničí pro nejvyšší úřad diskvalifikovala.

"Vím velmi dobře, že někteří nevědí, co si o mně mají myslet," připustila Hillary Clintonová v červenci ve Filadelfii. "Nechte mě tedy, abych vám to řekla," prohlásila a znovu se začala vracet k dětství prožitému v rodině ze střední třídy a ke svému celoživotnímu boji za práva žen a dětí.

Její přátelé dosvědčovali její upřímnost. Její volební tým vyprodukoval řadu videí, dojemných i bláhových. Nic se však nedá dělat, Američané dnes ukončili éru manželů Clintonových.