Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Nejmenší státy na světě. Znáte je?

Nejmenší státy na světě. Znáte je?
Malta | zdroj: Profimedia

Jsou sice malé svou rozlohou a počtem obyvatel, to však neznamená, že bychom je měli přehlížet. Příběhy nejmenších států na světě daleko přesahují jejich území a v mnoha případech se týkají nás všech. Podívejme se na některé z nich.

V protikladu ke skutečně velkým zemím, mezi které patří Spojené státy, Kanada či Rusko (to má více než 17 milionů kilometrů čtverečních), existují státy, jejichž rozloha je naopak velmi malá. Některé jsou dokonce tak malé, že ani nemusíte nastupovat do auta či letadla, abyste se dostali z jednoho jejich konce na druhý. Přejdete je pěšky během několika málo hodin.

Z toho však neplyne, že jsou bezvýznamné. Platí, že důležitost země nelze posuzovat podle její velikosti. I když jsou tyhle země malé, jsou z různých důvodů významné. Ať už proto, že se ocitly ve středu klíčových historických událostí nebo protože je zasahují zásadní globální fenomény.

Odpovědný turismus a čínské sankce

Republika Palau není svojí rozlohou zase tak malá. Ve srovnání s Washingtonem, D.C, který zabírá 109 kilometrů čtverečních, je dvakrát větší. Je tvořena řadou tichomořských ostrovů, jejichž plocha je dohromady asi 315 kilometrů čtverečních. Mezi malé země však patří počtem svých obyvatel: má jich jen 20 tisíc. To je stejné množství lidí, kolik žije třeba v Náchodě. Pro zajímavost Washington, D.C jich má více než 600 tisíc.

To, že je Republika Palau malá, ještě neznamená, že si nechá všechno líbit. Ve skutečnosti jako první země na světě požadovala, aby návštěvníci, kteří sem přijedou, podepsali ekologický závazek a dodržovali zásady odpovědného turismu.

Stejně tak nedovolují Číně, aby je šikanovala. Palau bylo pod kontrolou Spojených států až do roku 1994, kdy získalo nezávislost. Během několika dalších let ostrovy navázaly přátelské vztahy s Tchaj-wanem. Čína trvá na jejich přerušení. Dokonce zašla tak daleko, že na zemi uvalila sankce.

Pro Palau, které je silně závislé na příjmech z cestovního ruchu, je velký problém, když sem Čína odmítá posílat své turisty. Ostrovní stát tak potvrdil svou loajalitu k Tchaj-wanu i za cenu toho, že na něj čínská opatření tvrdě dopadají.

Rajská zahrada a chráněné oblasti 

Seychely bývají považovány za nejkrásnější místo na světě. Jde o souostroví v Indickém oceánu, které tvoří 115 ostrovů. Říká se, že jsou tak krásné, že když sem v roce 1502 připlul portugalský mořeplavec Vasco de Gama, on a jeho posádka byli přesvědčeni, že našli biblickou Rajskou zahradu.

Pozoruhodné je, že Seychely se zavázaly chránit nejen svou přírodu, ale i své širší okolí. Ostrovy zabírají více než 289 kilometrů čtverečních. Jejich environmentální závazek je však výrazně vyšší. Prezident Seychel v roce 2020 podepsal zákon, který zavedl řadu nových mořských chráněných oblastí v rozsahu bezmála 248 tisíc kilometrů čtverečních. Pro představu – to je dvakrát více, než je rozloha Velké Británie.

Nejpůsobivější je, že chráněné oblasti se nyní rozprostírají skoro na 853 tisících kilometrech čtverečních. V těchto vodách je přitom co chránit. Oceány kolem Seychel jsou domovem korálových útesů, žraloků a dalších více než 300 různých druhů rostlin a živočichů. Žije zde také největší populace želv obrovských na světě.

Napadené ostrovy a britské vyznamenání 

Co se týče velikosti, je Malta docela malá. Tvoří ji nepříliš početná skupina ostrovů, která se nachází ve Středozemním moři jižně od Sicílie. Může se však pochlubit působivou historií z doby druhé světové války. Její obyvatelé tehdy prokázali velkou statečnost a vynalézavost. Přidali se ke Spojencům, přestože byli jen kousek od italského pobřeží.

Malta byla napadena už den poté, co Mussolini vyhlásil válku. V té době tam byla jenom tři britská letadla. Ostrovy se okamžitě staly hlavním nepřátelským cílem a armádám Osy bylo nařízeno, aby je obsadily. To se jim ale nikdy nepodařilo.

Malta přečkala měsíce těžkého bombardování, kdy na ni dopadlo odhadem 6 700 tun bomb, a stala se odrazovým místem pro spojenecké mise do severní Afriky a nakonec i do samotné Itálie. Kdyby se Malta dostala do rukou Osy, mohl výsledek druhé světové války vypadat jinak. Když bylo po všem, získali obyvatelé Malty nejvyšší britské civilní vyznamenání – Jiřího kříž. Obnova ostrovů trvala desetiletí, ale dnes jsou překrásným místem, které vybízí k návštěvě.

Naléhavá prosba a stavba umělých ostrovů 

Maledivy jsou ostrovní stát, který leží u jihozápadního pobřeží Indie. Přestože jde přibližně o 1200 ostrovů, zabírají jen 185 kilometrů čtverečních. Maledivy jsou však zajímavé ještě něčím jiným – jejich ostrovy vyčnívají maximálně dva metry nad hladinu moře. Ačkoli to tak bylo po staletí, kvůli změně klimatu je to aktuálně stále větší problém.

V roce 2020 vyjádřil ministr zahraničí Malediv naléhavou prosbu: země zoufale potřebuje finanční prostředky na ochranná opatření, jako jsou mořské hráze – jinak hrozí ztráta celých ostrovů. Vzhledem k tomu, jak málo stačí k tomu, aby Maledivy zaplavila voda, je situace velmi vážná.

Souběžně s tím se však stala dost podivná věc. Developeři staví stále více umělých ostrovů s novými luxusními hotely v naději, že přilákají turisty a jejich peníze, ale to má své důsledky. Místní obyvatelé dostali pěkně zaplaceno za stromy, které byly vykopány a přesazeny na nově vybudované ostrovy. Mnoho lidí se na to ovšem dívá tak, že Maledivy ničí své ekosystémy, aby měly prostředky na záchranu svých ostrovů.

Stoupající hladina oceánu a jaderný spad 

Marshallovy ostrovy jsou sice malé, ale nachází se zde klíčová součást amerického obranného systému kosmodrom Kwajalein. A v neposlední řadě jsou také ohrožené stoupající hladinou oceánu. Hlavní město Marshallových ostrovů Majuro, které má 27 tisíc obyvatel, je na mnoha místech široké jen asi 18 metrů. Voda přitom dále stoupá.

Domy na pobřeží jsou pravidelně zaplavovány a mnoha lidem už stoupající hladina zničila domovy. Situace došla tak daleko, že o nejmladších obyvatelích ostrovů se hovoří jako o poslední generaci. Hodně prostředků se sice investovalo do mořských hrází, není však jasné, nakolik pomůžou.

Není to poprvé, co v této oblasti selhalo mezinárodní společenství. Když byl nedaleký atol Bikini používán k testování jaderných zbraní, jaderný spad se dostal až k okrajovým částem Marshallových ostrovů. Od té doby se jejich obyvatelé potýkají s účinky záření.

Zdroje:
Vlastní