Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Nechte si zajít chuť, anebo se jeďte koukat jinam: Ruská kina zejí prázdnotou

Nechte si zajít chuť, anebo se jeďte koukat jinam: Ruská kina zejí prázdnotou
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Ruští fanoušci Spider-Mana a dalších filmů z dílny americké společnosti Marvel Studios mají smůlu. Kvůli sankcím reagujícím na válku na Ukrajině totiž ruská kina nemohou promítat hollywoodskou produkci. Snaží se místo toho nalákat na filmy domácí provenience, návštěvnost kin se ale prudce propadla.

„Byl to vždycky svátek, návrat do dětství a útěk. A teď nám ten svátek vzali,“ vzpomíná mladý muž, fanoušek Spider-Mana, na chození do kina na filmy o své oblíbené postavě, zatímco se probírá sbírkou komiksů.

Ruský filmový průmysl se snaží zaplnit mezeru v nabídce svými snímky, uvádí v reportáži stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. V nové komedii Artěk například cestují děti na letním táboře v čase, potkávají své rodiče v roce 1988 v pionýrském prázdninovém zařízení a snaží se dostat zpět do budoucnosti. Námětem tak film nápadně připomíná americkou sci-fi komedii Návrat do budoucnosti z roku 1985. To je podle zmíněného obdivovatele Spider-Mana typické. Postavy z ruských filmů o hrdinech jsou podle něj často nízkonákladové kopie hollywoodských snímků a amerických komiksů.

Tato strategie ale nefunguje a diváci se ruským filmům vyhýbají. „Lidi nemůžete násilím nahánět do kin. Musí se rozhodnout opustit dům, jít k pokladně a koupit si vstupenku. To znamená, že člověk musí mít vůli a chuť investovat čas a peníze a jít do kina,“ vysvětluje filmový kritik Anton Dolin. V tom se filmy promítané v kinech podle něj liší od televizní propagandy, která diváky nic nestojí.

Dmitrij Butyrin, fanoušek „marvelovek“, neváhal jet 500 kilometrů ze svého domovského Novosibirsku do Kazachstánu, aby se podíval na nový snímek. Obával se totiž mimo jiné toho, že kdyby si film hledal na internetu, mohl by například narazit na „spoilery“ neboli vyzrazení klíčových částí děje.

„Chtěl jsem být součástí globální bubliny, diskusí a chápat vtipy. Cítit se prostě součástí civilizace,“ vysvětluje Butyrin.

Zdroje: