Rusko zatím neschválilo zákon o zabavování majetku firem odcházejících kvůli válce ze země
Ruský parlament nestihl před letní pauzou schválit zákon, který by tamním úřadům umožnil zabavovat majetek západních firem opouštějících zemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Firmy tak mají více času na vyjednávání odchodu. Někteří odborníci nyní pochybují, zda bude navrhovaný zákon vůbec schválen.
Zasedání ruského parlamentu skončilo minulý týden, aniž byl zákon schválen. Je tedy nepravděpodobné, že dojde k nějakému pokroku přinejmenším do poloviny září, kdy Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, začne na svém podzimním zasedání posuzovat navrhované zákony.
„To, že (zákon) prošel pouze prvním čtením a zasekl se, znamená, že ve vládě nepanuje shoda o jeho dalším osudu,“ uvedla zakladatelka politicko-analytické společnosti R.Politik Taťjana Stanová. Zákon předložili poslanci vládní strany Jednotné Rusko, která na žádost o komentář nereagovala.
Zpoždění může zmírnit obavy, že Moskva zaujímá razantnější postup vůči zbývajícím západním firmám. Znepokojení umocnilo rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina z minulého měsíce převzít dekretem plnou kontrolu nad rozsáhlým plynárenským a ropným projektem Sachalin 2. Není ale zatím jasné, zda by Putin mohl vydat širší dekret o zabavení majetku firem z jiných průmyslových odvětví.
Rusko pečlivě sleduje firmy, které ze země odcházejí, aby zajistilo, zda v souladu s ruskými zákony plní závazky vůči zaměstnancům, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Navrhovaný zákon by Rusku umožnil zasáhnout za účelem ochrany místních pracovních míst nebo průmyslu. Úřady by tak mohly jmenovat správce společností se zahraničním vlastníkem, které chtějí z Ruska odejít.
Jedno mimořádné zasedání Státní Dumy se koná tento pátek. Důvodem je „zvážit zákony navržené vládou, které je potřeba bezodkladně přijmout“, řekl místopředseda nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Jaroslav Nilov. Podle komunistů se na schůzi může probrat až 80 návrhů zákonů. Dolní komora neuvedla, které konkrétní zákony bude v pátek projednávat.
Západní společnosti se potýkají s tím, jak opustit Rusko způsobem, který by omezil finanční dopady, neohrozil zaměstnance a v některých případech umožnil návrat do Ruska v budoucnu.
Dánský výrobce stavebnic Lego se rozhodl přerušit obchodní aktivity v Rusku
Dánský výrobce stavebnic Lego se v důsledku války na Ukrajině rozhodl přerušit na neurčito své obchodní aktivity v Rusku. Firma dnes uvedla, že ukončí spolupráci se společností Inventive Retail Group (IRG), která v Rusku vlastní a provozuje 81 prodejen značky Lego.
Firma už v březnu pozastavila dodávky do Ruska, tamní prodejny značky Lego provozované firmou IRG však mohly zůstat otevřené a pokračovat v prodeji zásob.
Aktivity v Rusku již v reakci na válku na Ukrajině omezila či přerušila řada západních podniků, včetně výrobců automobilů, maloobchodníků či technologických společností.
Začátkem května zařadilo Rusko produkty společnosti Lego na seznam zboží, které lze do Ruska dovážet ze zahraničí bez souhlasu majitele ochranné známky. Na seznamu jsou také telefony od firem Apple a Samsung, významné automobilové značky nebo herní konzole.
Společnost Lego je podle objemu tržeb největším výrobcem hraček na světě, známá je hlavně svými barevnými plastovými stavebnicemi. Podnik založil v roce 1932 Ole Kirk Christiansen a pojmenoval ho podle dánských slov „leg godt“, což znamená „hezky si hrajte“.
Jeden ze závodů společnosti Lego je ve středočeském městě Kladno, provoz tam zahájil v roce 2000. V kladenském závodě se stavebnice dekorují, kompletují se menší díly a balí.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |