Návrat konzervativního Polska

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Nový prezident našeho druhého největšího souseda zosobňuje konzervativní, katolickou část Polska, čemuž odpovídají i jeho postoje. Kromě toho byl ale zvolen do čela země také velkým počtem mladých voličů. Jak dokázal dát dohromady dvě tak nesourodé skupiny a co čeká Polsko pod jeho vedením?

S vítězstvím Dudy se k moci nejspíš vrátí rodina Kaczynských

S vítězstvím Dudy se k moci nejspíš vrátí rodina Kaczynských,zdroj: Profimedia.cz

Polsko má nového prezidenta. V neděli jím byl v druhém kole zvolen kandidát Práva a spravedlnosti (PiS) Andrzej Duda, který porazil dosavadní hlavu státu poměrem 51,55 ku 48,45 procenta hlasů.

Na úvod se sluší konstatovat, že funkce polského prezidenta nemusí být zdaleka tak ceremoniální a symbolická, jak se snaží tvrdit většina českých médií, a nemůže být proto postavena úplně na roveň prezidentovi českému nebo slovenskému.

Polská hlava státu totiž disponuje několika významnými pravomocemi – především možností prezidentského veta, které lze přehlasovat pouze třípětinovou většinou v dolní komoře Sejmu, tedy polského parlamentu, a to pouze za přítomnosti více než poloviny poslanců. Kromě toho může navrhovat vlastní zákony nebo vypsat z vlastní iniciativy lidové referendum.

Prezident v Polsku tedy může působit velmi aktivně, což ostatně Duda podobně jako Miloš Zeman před volbami sliboval.

Modelový kandidát jako podle šablony

Co je vlastně ale zač Andrzej Duda, který se z pozice europoslance a předtím poradce bývalého premiéra stal během několika týdnů od začátku volební kampaně oficiální hlavou Polské republiky?

Že je povoláním právník pocházející z Krakova, věkem pouze třiačtyřicetiletý, se všeobecně ví. Především je však modelově vybraným reprezentantem konzervativní a katolické tváře země, která se pod vládou Občanské platformy (PO) v posledních letech projevovala spíš otevřeně vůči Evropě i vlastním občanům.

Dudovy názory přesně odpovídají profilu jeho strany. V sociálních otázkách je napojený na církevní kruhy. Katolická rádia a televize ho ostatně významně podporovaly. Neuznává právo homosexuálů na registrované partnerství, odmítá potraty a v minulosti se angažoval i proti umělému oplodnění. Na prvním místě je nacionalista, což s sebou nese konotace vůči sousedům.

Duda například už před zvolením sliboval, že otevře otázku heroizaci Ukrajinské povstalecké armády UPA na Ukrajině, kterou Polsko snáší jen velmi těžko kvůli Volyňskému masakru, při němž zemřely tisíce Poláků. Komorowski toto téma prakticky obcházel po špičkách, aby nekomplikoval Kyjevu jeho současnou pozici na mezinárodním poli. 

Proti Rusku se Duda chce vymezovat ještě o něco víc než jeho předchůdce. Začátkem kampaně výrazně zaznívala spiklenecká teorie o ruské zodpovědnosti na Smolenském neštěstí, při kterém zemřel tehdejší prezident a bratr předsedy PiS, Lech Kaczyński.

S Německem chce chladnější vztahy kvůli historické zkušenosti a odmítá těsnější evropskou integraci včetně přijetí eura, před kterým Duda varoval. V ekonomické oblasti ale sliboval spíš typicky populisticky a anti-systémově. Brojil proti zahraničním bankám a potravinovým řetězcům, jejichž vlastnictví chce zpátky dostat do polských rukou. Po vzoru maďarského premiéra Orbána sliboval snížení úroků na půjčkách v zahraniční měně. A zvrátí prý důchodovou reformu, jež zvyšuje odchod do důchodu na 67 let.

Vítěství venkova a mládeže

Dudu přirozeně volilo především konzervativní voličstvo soustředěné na venkově a na východě země, který je dlouhodobě nespokojený a trápí se pocitem, že na něj politici, média i bohatší západ zapomínají. Východ je více zaměřený na zemědělství, více katolický a vylidňující se kvůli nedostatku příležitostí.

Na východě panuje také největší pocit ohrožení Ruskem, vždyť jeho část sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou. Podpora této části země a vůbec tradiční společnosti by však Dudovi ani za relativně malé účasti (55,34 procenta) nestačila k vítězství.

Klíčové pro něj byly hlasy mladých voličů, což se může zdát v kontrastu s předchozími řádky. Proč by mládež do 29 let z celých 60 procent podpořila konzervativního kandidáta? Částečně to může být dáno úspěšnou sebeprezentací. Během kampaně se podařilo Dudu představit jako mladého, úspěšného muže, jako novou generaci politiků nespojenou s obdobím po revoluci.

Ale důležitou roli hrála i nepřímá podpora "třetího vzadu", Pawła Kukize, který se stal fenoménem prvního kola prezidentských voleb, když získal skoro 20 procent hlasů. Rockový zpěvák Kukiz postavil skvělou kampaň zaměřenou právě na nespokojené mladé lidi znechucené politikou a přišel s ideou nadvlády zavedených politických stran, kterou je možné změnit pouze zavedením jednomandátových volebních obvodů, v nichž by prý osobnost kandidáta měla převážit nad stranickou knížkou.

Součástí jeho návrhů bylo také zrušení financování politických stran směřující ke stejnému cíli. Kukiz sice kritizoval stranický systém jako takový, nejvíce se však vymezoval vůči nyní již odcházejícímu prezidentovi Komorowskému a politikům z vládnoucí PO, kteří podle něj zradili voliče a uvrhli velkou část polské mládeže do chudoby (její nezaměstnanost je celých 24 procent) nebo do emigrace.

I když apeluje na mládež, má svými názory navíc Kukiz blízko stejnému spektru jako Duda. Oba politiky spojuje například demonstrativní katolicismus a odpor vůči homosexuálům.

Kukiz sice před druhým kolem Dudu přímo nepodpořil, ovšem Komorowského kritizoval takovým způsobem, že to vyšlo prakticky nastejno. "Komorowski je předvídatelný, stejně jako je předvídatelná (jeho vládní) Občanská platforma (PO). A protože víme, že PO nedodržela žádné své sliby, dá se předvídat, že ani Bronislaw Komorowski nedodrží sliby," prohlásil mimo jiné.

A exit poll naznačuje, že 59 procent Kukizových hlasů šlo skutečně Dudovi, což je obzvlášť důležité proto, že zpěvákovi voliči se z velké části rekrutovali z lidí, kteří k volbám běžně nechodí nebo dokonce v minulosti volili PO.

S vítězstvím Dudy v prezidentských volbách se na výsluní vrací celé konzervativní Polsko, poslední léta poněkud zatlačené do pozadí vítězným tažením liberálů z PO, kteří si ale v průběhu vládnutí dokázali výrazně uškodit řadou kroků  – v poslední době především již zmiňovaným zvýšením věku odchodu do důchodu, politickými skandály s odposlechy nebo mimo Polsko ne tak hojně diskutovaným plánem na restrukturalizaci uhelných dolů a propouštění horníků.

Nepomohla ani Komorowského už legendární neaktivita před prvním kolem, včetně neochoty vystupovat v televizních debatách, pravděpodobně kvůli tomu, že se spoléhal na příznivé předvolební průzkumy.

Prezidentské volby byly však teprve prvním dějstvím klání mezi konzervativci a liberály. O dalším směřování země v příštích letech definitivně rozhodnou teprve volby parlamentní, které se uskuteční na podzim. A řada analytiků předesílá, že s Dudou se do čela země může dostat v roli premiéra Jaroslaw Kaczynski, dvojče zesnulého prezidenta. 

Tagy: zahraničí Polsko polská vláda polská politika volby v Polsku polské prezidentské volby

Zdroje: Vlastní