Podle diskutovaného plánu by NATO mělo vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků. Ve skromnější verzi by aliance měla v oblasti celkem jeden prapor. Tyto síly by oficiálně podléhaly velení aliance.

USA a další spojenci větší nasazení podle listu podporují, ale němečtí představitelé mají výhrady. Říkají, že přes napětí kolem Ukrajiny se nechtějí chovat k Moskvě jako k trvalému nepříteli či ji držet mimo Evropu. Berlín by ale mohl podpořit skromnější plán rozmístění sil, uvedl deník.

Vztahy mezi západními spojenci a Moskvou se dostaly na nejhorší úroveň od konce studené války poté, co Rusko loni anektovalo ukrajinský Krym, píše WSJ. Ukrajina není členem NATO, ale sousedí s některými jeho členy.

Aliance loni přijala akční plán, kterým zdůraznila svou připravenost chránit své členy. Cílem tohoto kroku bylo uklidnit své východní členy, které nové agresivní chování Ruska zvlášť rozrušilo.

V alianci podle The Wall Street Journal nyní opět sílí pocit, že je potřeba více ukázat Rusku, že NATO je odhodlané ochránit své členy.

Spojené státy mají nyní v Polsku a třech pobaltských členech NATO po 150 vojáků. Podle WSJ jsou ochotné je dát pod oficiální velení NATO. Stejně tak jsou prý ochotné, aby se tam střídali i další američtí vojáci.

Británie má v oblasti 150 vojáků a Německo jich rozmisťuje asi 200. Nový plán je teprve v raných fázích debat, ale podle vysokých představitelů aliance sílí názor, že je potřeba udělat víc pro to, aby NATO ukázalo Rusku, že je odhodláno bránit své území, píše WSJ.

Aliance ostře kritizuje ruskou podporu separatistů na východní Ukrajině a rozšíření vojenských manévrů v oblasti. Moskva zase opakovaně tvrdí, že považuje NATO za bezpečnostní hrozbu.