Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům "fandí", píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Pixabay

Populistické strany umějí pracovat s emocemi svých sympatizantů a proměňovat je ve volební zisky.

Není to program domyšlený do důsledků, co lidi k populistům láká, ale právě emoce vyvolané dobře znějícími, i když často nereálnými sliby, apely a "výkřiky". Opravíme, vyřešíme, zařídíme…

Lajky nestačí, přidejte vztek

Tento dojem teď potvrzují i tvrdá čísla. Německý datový výzkumník Josef Holnburger srovnal facebookové výstupy všech parlamentních stran v Německu za necelé poslední dva roky, aby zjistil jejich "emoční náboj". Šlo o asi pět tisíc facebookových příspěvků a zhruba 1,8 milionu komentářů k nim.

Právě zhruba dva roky už Facebook kromě klasického tlačítka "To se mi líbí" umožňuje příspěvky hodnotit i emočními značkami od "lásky" (symbol srdce) po "hněv" (symbol naštvaného obličeje).

Hněv byl převažující reakcí na příspěvky protiunijní a protiimigrační strany Alternativa pro Německo, která má také blízko ke krajní pravici.

Na síti jako na náměstích 

"Naštvané tlačítko" zmáčklo u AfD 53,6 procent reagujících uživatelů Facebooku. Většina ostatních politických stran měla jako dominantní facebookovou emoci "lásku" nebo "smích" (viz grafika).

Data kromě toho ukázala, že populisté z AfD sklízí obecně nejvíc reakcí od uživatelů Facebooku. I když počet jejich facebookových příspěvků je jen o něco vyšší než u jiných stran, počet reakcí a komentářů je vyšší násobně.

Populisté tedy na Facebooku umějí vyvolat emoce podobně jako mezi lidmi na náměstích. Platí to přitom zdaleka nejen pro Německo.

"Facebook se obecně snaží poznat, jaké příspěvky vás zaujaly nejvíce, a servírovat vám podobné. Používá k tomu celou řadu indikátorů a zrovna volba toho, jaký druh reakce volíte, je dobrým indikátorem," potvrzuje odborník na analýzu dat ze sociálních sítí a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.

Jinými slovy – pokud příznivec Alternativy pro Německo zahlédne na profilu AfD například článek o kriminalitě migrantů, je pravděpodobné, že mu dá emotivní – nejpravděpodobněji naštvaný – "lajk". Pak mu ale algoritmus Facebooku bude takových příspěvků nabízet ještě víc a celá spirála vzteku se bude dál roztáčet.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Německo zahraničí AfD média a internet uprchlická krize dezinformace

Zdroje: Hlídací Pes

čtěte dále

  • Ilustrační snímek Chybí vám hořčík? Křeče v nohou jsou to nejmenší, co vám hrozí

    19. 10. 2019 10:23 - Magazín - 0

  • Věstonická venuše Kdo vlastně objevil Věstonickou venuši?

    18. 10. 2019 19:31 - Magazín - 0

  • Prezidentské sídlo v Reykjavíku Nezírejte na bednu, jděte se raději projít

    18. 10. 2019 15:02 - Magazín - 0

  • Sesuv na bílých doverských útesech Místa, kam už se možná brzy nepodíváme

    18. 10. 2019 10:08 - Magazín - 0

Přidat komentář Vstup do diskuze