Jak náš 'drahý' Gustáv chtěl Slovensko věnovat Stalinovi
Gustáv Husák byl komunista-normalizátor, který složil bezpodmínečnou kapitulaci do rukou sovětského vedení a jako jediný Slovák shlížel na Čechy z Pražského hradu. Abdikoval před třiceti lety.
Gustáv Husák byl symbolem normalizace, doby morálního i ekonomického úpadku v sedmdesátých a osmdesátých letech, která vystřídala dobu naděje a uvolnění. Stál v čele režimu, který zavedl tuhé pořádky, věznil politické odpůrce a bezpodmínečně se podřídil sovětskému vedení.
Řídil československé komunisty a k tomu byl prezidentem. Čtrnáct let pronášel z Hradu svou federální hatmatilkou dlouhé a nudné novoroční projevy. "Drahí spoluobčania, vážené súdružky a súdruhovia..."
Abdikoval desátého prosince 1989 na Den lidských práv, která jeho režim permanentně porušoval. Hrad definitivně opustil poté, co jmenoval vládu národního porozumění Mariána Čalfy, v níž vedle komunistů zasedli zástupci opozice, které do té doby nazýval "odpadlíky".
Tím se éra Gustáva Husáka uzavřela.
Za sovětské Slovensko
Za komunistů se vyprávěl vtip:
Otázka: Znáte tři nejvýznamnější Slováky? Odpověď: Ľudovít Štúr – vytvořil spisovný jazyk, Jozef Tiso – založil Slovenský štát, Gustáv Husák – připojil k němu Čechy a Moravu.
zdroj: YouTube
Husák ale ve skutečnosti chtěl kdysi Slovensko zapojit do jiného svazku. Krátce před tím, než propuklo Slovenské národní povstání, poslal dopis sovětskému vůdci Josifu Stalinovi, v němž napsal: "Kdyby dnes byla dána Slovákům možnost hlasováním rozhodnout, kam chtějí státoprávně patřit, aspoň sedmdesát procent by hlasovalo pro připojení k Sovětskému svazu, snad dvacet procent za Československo."
Cifry si soudruh pochopitelně vycucal z prstu.
Později Husák tvrdil, že se dopisem pouze snažil vyvíjet tlak na československou exilovou vládu v Londýně. Prý ji chtěl přimět, aby uznala slovenské národní požadavky a poskytla Slovákům větší autonomii.
Větší než Jánošík
Jenže myšlenka na Slovensko coby sovětskou republiku byla mezi slovenskými komunisty rozšířená a Husákův dopis Stalinovi nebyl jedinou zmínkou pozdějšího prezidenta o integraci Slovenska do východního impéria. V povstaleckém týdeníku Nové Slovo v září 1944 Husák tvrdil:
"Je třeba otevřeně říci, že slovenský lid by nadšeně uvítal, kdyby mezi námi a ostatními slovanskými národy, jmenovitě mezi Slováky a Rusy, nestály hranice s celníky…" V závěru článku položil čtenářům otázku: "Proč máme hledat spásu v Benešovi, když osvědčený recept je u Stalina?"
zdroj: YouTube
Stalin se však nakonec "uskrovnil" a spokojil se s Podkarpatskou Rusí. Slováci tak po válce mohli mluvit v rodném jazyce a psát latinkou, ne ruskou azbukou.
A ještě ke vtipu o největších Slovácích. Nemá daleko k realitě. V anketě "Najväčší Slovák", která hledala nejvýznamnější osobnost slovenských dějin, se Husák kvalifikoval do první desítky a nakonec obsadil pěknou sedmou příčku. Tři místa před Jánošíkem!
Zmíněný národní buditel Ľudovít Štúr ho přeskočil (skončil druhý) a válečného zločince Jozefa Tisa pořadatelé z hlasování pro jistotu vyloučili.
V anketě zvítězil ten, kdo táhl Slováky, na opačnou stranu než za války Husák a nikdy jinam – jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik.
Nacionalista, pragocentrista?
Po válce se zase Husák, chladný manipulátor a kariérista, pasoval na hlasatele široké slovenské autonomie v Československu. Když ale slovenští komunisté v roce 1946 prohráli volby (většinu na Slovensku získala Demokratická strana), spojil se s komunisty v Praze a začal hlásat novou víru – stát Čechů a Slováků se silným centrem.
Během převratu v únoru 1948 působil na Slovensku jako předseda sboru pověřenců, tedy v pozici srovnatelné s pozdějším slovenským premiérem. Ani služba straně mu však nepomohla při stranických čistkách koncem čtyřicátých let.
Husák se stal jednou z obětí totalitního systému, který sám budoval. Od svých komunistických souputníků dostal cejch buržoazního nacionalisty. Soud ho poslal do vězení s doživotním trestem.
Důvod byl nasnadě: Klement Gottwald a jeho parta nepotřebovali po roce 1948 na Slovensku sebevědomé a inteligentní politiky, byli pro ně nebezpeční. Stačili jim poslušní úředníci, fízlové a udavači.
Brežněvův sluha
V roce 1960 byl Husák díky amnestii propuštěn. Poté i rehabilitován, což mu umožnilo nástup do vedení komunistické strany i na Pražský hrad.
Svůj vzestup založil Husák mimo jiné na podpoře reforem Alexandra Dubčeka. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy a po návratu z Moskvy, kde českoslovenští komunisté podepsali protokoly legalizující okupaci Československa, prohlásil: "Stojím pevně za Dubčekovou koncepcí, byl jsem při její tvorbě. Budu ji pevně podporovat, buď s ním budu stát, nebo odejdu."
Krátce poté, co ho komunisté v roce 1969 zvolili za Dubčekova nástupce, však odletěl do Moskvy, aby sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi oznámil bezpodmínečnou kapitulaci a slíbil poslušnou sovětskou gubernii.
Ide to do hajzlu, súdruhovia!
Husákův normalizační režim se kromě pronásledování a věznění politických odpůrců vyznačoval politikou centrálně plánovaného růstu. Jejím důsledkem byly na jedné straně přeplněné sklady plné nepotřebného zboží, na straně druhé obchody, kde žádané zboží chybělo.
Výsledkem splněných pětiletých plánů pak byly vypleněné zdroje, zdevastované životní prostředí a zaostávající ekonomika, ve které chyběly investice.
Říká se, že v osmdesátých letech byla na Husákovi, postiženém několika mrtvicemi, patrná demence. V říjnu 1989 na zasedání předsednictva ústředního výboru KSČ však prezident projevil duchapřítomnost, když na soudruhy apeloval: "Vy nevidíte, že kolem nás to všetko ide do hajzlu? Robte niečo!"
Poté, co desátého prosince jmenoval federální vládu národního porozumění, Gustáv Husák v konverzaci s premiérem Mariánem Čalfou pravil, že "socialismus u nás nadobro skončil".
Klobouk dolů, také to byl duchapřítomný úsudek!
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |