Bangladéš je domovem asi 32 tisíc Rohingyů, z nichž většina bydlí ve dvou provizorních táborech ve městě Cox's Bazar u barmské hranice. Podle bangladéšské vlády by měli být nyní přemístěni na ostrov Hatija. Kritici uvádějí, že Rohingové tak budou proti své vůli odsunuti dál z očí veřejnosti.

Exilový duchovní vůdce tibetských buddhistů a držitel Nobelovy ceny za mír dalajlama vyzval barmskou nositelku tohoto ocenění Do Aun Schan Su Ťij, aby se veřejně postavila na stranu Rohingů. V rozhovoru s listem The Australian dalajlama prohlásil, že se Su Ťij o této otázce dvakrát mluvil. "Řekla mi, že záležitost není jednoduchá. Přesto si ale myslím, že by mohla pro Rohingy něco udělat," dodal.

Tak trochu nežádoucí etnikum

Většina Rohingů žije v barmském Arakanském státě, nicméně barmská vláda i mnozí další v této převážně buddhistické zemi tvrdí, že žádná rohingská menšina neexistuje. Příslušníky této komunity, kterých je zhruba 1,3 milionu, považují úřady za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, ačkoli jejich předkové žili na barmském území stovky let. Rohingyové tak nemají žádné státní občanství.

Ve středu v barmských městech protestovaly stovky buddhistických nacionalistů proti tlaku mezinárodního společenství, které žádá Barmu, aby přijala svůj díl odpovědnosti za uprchlickou krizi. "Přestaňte obviňovat a urážet naši zemi," skandovali protestující v čele s desítkami radikálních buddhistických mnichů.

"Ti, kdo pomáhají ilegálním bangladéšským uprchlíkům, jsou naši nepřátelé. V Barmě žádní Rohingyové nejsou. Lidé na lodích si název Rohingyové vymysleli," znělo při protestech.

Téměř 140 tisíc Rohingyů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s většinovými buddhisty v roce 2012.