Motýlek s kokony za tisíce hlásí návrat

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Nepříliš vábné housenky dnem i nocí pod dohledem požírají listy morušovníku. Když se dostatečně napasou, ze svých slin vytvoří kokon, po kterém prahnou nejen milovníci módy. Chvíli se zdálo, že hedvábí ustoupilo do pozadí, ale nyní chov bourců morušových znovu ožívá. Krizí zmítané Řecko v tom vidí výzvu a začíná lovit turisty, které zajímá nevšední náplň dovolené.

Řecké městečko Sufli bylo historicky centrem řecké výroby hedvábí

Řecké městečko Sufli bylo historicky centrem řecké výroby hedvábí,zdroj: Profimedia.cz

Vedro uvnitř firmy Mutaridis na řecko-turecké hranici je nesnesitelné. Joanna Pistolová rychle a zručně protahuje hedvábné vlákno do tkacího stroje. Joanna v této firmě v obci Sufli na řecké straně hranice pracuje už dvacet let.

"Tady jsem se naučila tkalcovskému umění," říká. V tomto ročním období však pracuje jen polovinu pracovní doby, protože je nedostatek suroviny. "Tkalcovské stavy jedou naplno jen šest měsíců do roka, od jara do podzimu," vysvětluje šéfka výroby Despina Bakaruová.

Manufaktura byla založena v roce 1974 a je jedním ze dvou hlavních podniků v obci Sufli o 4000 obyvatelích, která leží v kraji Evros u tureckých hranic, kudy obvykle putují imigranti do Evropy.

Od 19. století až do období po druhé světové válce byla tato vesnice jedním z center rodinné produkce kokonů bource morušového v regionu.

"Tehdy nebylo stavení, kde by se bourec morušový nepěstoval," říká důchodkyně Matina Lekková, jejíž matka pracovala v podniku Givre, zrušeném v 60. letech. Odtud se hedvábné vlákno vyváželo do Lyonu a Bordeaux ve Francii, kde byly známé podniky na zpracování hedvábí.

Rány v podobě nylonu a Číny

Avšak po roce 1945 zasadil nylon a umělé hedvábí první ránu pěstování bource morušového. Další ranou byla liberalizace tohoto sektoru ve prospěch Číňanů, připomíná Jorgos Ciakiris, majitel druhé tkalcovny v obci.

Přes tento negativní vývoj a pokles produkce si obec Sufli udržela svou tradici. V posledním desetiletí přála přírodnímu hedvábí tendence udržitelného rozvoje a návratu k přírodním materiálům. Hedvábí se tak stále častěji objevuje ve vysoké krejčovině.

Dnes oba závody v obci vyvážejí šátky a oděvy do Bulharska, na Slovensko a na Kypr. Spolupracují s návrháři, často z Velké Británie, kteří značce Sufli dodávají přidanou hodnotu.

"Hedvábí je ve světě módy stále více žádáno a my se snažíme zvyšovat produkci a zlepšovat kvalitu," zdůrazňuje Despina Bakaruová.

"Musíme se nyní přizpůsobit novým požadavkům zahraničních investorů, zejména evropských, ale i čínských, kteří jsou ochotni financovat projekty za 15 až 20 milionů eur "(390 až 520 milionů Kč), říká Jorgos Ciakiris, jehož rodina vlastní tkalcovnu už ve čtvrté generaci.

Obec Sufli, která je obklopena 300 hektary morušovníků a má infrastrukturu na zpracování vlákna i látky, má rovněž potenciál ke zvýšení počtu pěstitelů bource morušového. Dnes jich je šedesátka, říká Ciakiris.

Obec však dnes nemá stroj umožňující získat z kokonu vlákno a musí posílat kokony do Itálie. Hedvábné vlákno získané z jednoho kokonu může měřit až 2,5 kilometru.

Sázka na dotace a turisty

Výrobci ze Sufli si rovněž stěžují na to, že se opožďují evropské programy, které zahrnovaly posílení místní produkce hedvábí ve výši sedmi milionů eur (asi 180 milionů Kč). Nadace Hermes nedávno financovala malý přístroj na zpracování kokonů, ale ten na všechnu produkci nestačí.

Sufli a celá oblast, jedna z nejchudších v Řecku, sázejí rovněž na rozvoj turistiky. V říjnu si Světová organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) poprvé zvolila Řecko a severní metropoli Soluň pro svou výroční konferenci nazvanou Hedvábná stezka a představila zde projekt, jehož cílem je vytvořit z této oblasti centrum světové turistiky za hedvábím.

Obec Sufli má nejméně čtyři malá muzea hedvábí a několik hotelů a taveren.

"Návštěvníci z ciziny toužící po alternativní turistice jsou stále početnější, a to je dobře," raduje se majitel muzea v centru obce Jorgos Burulitis.

Tagy: Řecko zahraničí zemědělství zvyky a tradice móda a oděvní průmysl

Zdroje: ČTK,AFP