Dnes je sobota 18. září 2021., Svátek má Kryštof
Počasí dnes 18°C Dešťové přeháňky

Most vede územím džinů, vjet si na něj troufne málokdo

Most vede územím džinů, vjet si na něj troufne málokdo
Takzvaný třetí most vede podle místních posvátným územím džinů | zdroj: Profimedia

Přes řeku Niger se v malijské metropoli Bamaku klenou tři mosty. Ten poslední, „třetí“ nebo také „čínský“, je však téměř zbytečný. Vjet si na něj troufne jen málokdo - vede totiž posvátným územím džinů. A ty si nikdo nechce rozhněvat.

Tam jsou zlí duchové, berou si lidi i jejich motorky a v řece je pozřou, říká Boucary Sagara u jednoho ze tří mostů v Bamaku. Nevjel by na něj za nic na světě, raději si udělá půlhodinovou objížďku k jinému. 

Před 11 lety ho vybudovala jedna čínská firma. Podle místních a podle animistické víry se na tomto posvátném místě Souta Dounou odedávna zdržují džinové, kteří mohou být dobří i zlí. Podobných míst je podél řeky více. V případě Souta Dounou se džinové skrývají pod oblouky mohutného betonového mostu dlouhého 1600 metrů. Pro jedny je to místo posvátné, jiní ho považují za ďáblovo doupě.

Sagara jako mnozí občané si dělá zajížďku k jinému mostu, aby se nemusel k tomuto „nemuslimskému“ místu ani přiblížit.

Krev obětních zvířat

Břehy pod „čínským mostem“ ale zdaleka nejsou pusté. Černé kameny poznamenané prudkým tokem v létě vystoupí z vody a téměř každodenně rudnou krví obětních zvířat. Zabíjejí se tady ovce, kozy, kuřata, někdy i krávy. Na keřích se zachycují plastové sáčky, ale každoroční velká voda, která přichází na začátku června, to vše pohltí.

K Souta Dounou se vyplatí přijít kvůli lecčemu. Třeba kvůli problémům v rodině nebo s partnerem či kolegou, nebo i jen kvůli přání napomoci trochu osudu. Assa Camaraová se rituálů účastní 20 let. „Měla jsem sen, džin mi v něm řekl, abych přišla,“ říká tato pečlivě oblečená žena, když sedí na kamenech. Toho rána přišla jedna žena džina poprosit a obětovala mu dvě kuřata, tři vajíčka, dvě cigarety a mléko. Maso si pak mnozí odnášejí domů.

Tiam Diarra si neodnáší nic. Pod čínským mostem zůstal stát malý kamenný most z koloniální doby, který teď obývají hejna holubů. Diarra z něj vyhodil do vody sáček plný léků jako svůj dar řece a džinům. „To je na zažehnání kletby jednoho kouzelníka,“ říká a odjíždí na skútru. Obětováním tak začal svůj dlouhý pracovní den obchodníka.

Strhli do vody motorkáře

Ti, kdo věří v Souta Dounou, považují za důkaz existence džinů i sebevraždy a utonutí, byť jich v Mali není mnoho. Stanou se tu čas od času. „Tento třetí most patří k posvátným místům obývaným džiny a utonutí na tomto místě ten fenomén upevňuje,“ říká antropolog Salia Malé, který pracoval v národním muzeu Mali.

Lidé tady prý viděli sirénu, jiní mluví o zatopené vesnici nebo o ohromné džinově ruce, která strhla do vody řidiče na motorce.

„Byla to legenda a ožila, když Číňané začali stavět,“ říká Belbo Ouologem, který v té době Číňanům dělal tlumočníka. „Ta firma zkoumala řeku s pomocí robota. Našli velkou díru vedoucí k podzemní vodě. Nad tím otvorem je vír a pohltí cokoli, co tam spadne. Je to typický úkaz,“ vysvětlil Ouologem.

Číňané v době stavby rozmístili informační tabule s vysvětlením geologie místa. „Jejich inženýři postavili mosty nad mořem a nějací malijští džinové je nemohli zastavit,“ usmívá se Ouologem.

Jenomže i „Číňané stejně jako všichni ostatní učinili oběti, aby mohli ten most postavit“, tvrdí Diarra, který prodává náhradní díly a k řece chodí obětovat každých čtrnáct dní. „To se moc neřeší, je to prostě tak. Nelze do toho moc šťourat, protože džinové by se mohli rozzlobit,“ dodává.

Zdroje:
ČTK, AFP