Resort tak učinil měsíc před tím, než budou Rusové volit nové složení parlamentu. Tento krok je součástí zásahu úřadů proti nezávislým médiím a aktivistům před zářijovými volbami, poznamenala agentura AP.

Golos se na seznamu „zahraničních agentů“ ocitl už v roce 2013 jako jedna z prvních nevládních organizací v Rusku, což fakticky vedlo k ukončení jeho činnosti, píše agentura Reuters. V roce 2016 soud na žádost ministerstva spravedlnosti rozhodl o jeho likvidaci. Uskupení se však reorganizovalo na občanské hnutí a ve své činnosti pokračovalo.

Nyní ho úřady zařadily na nově vzniklý seznam pro sdružení, která nejsou registrována. Golos je tam zatím jediný, upozornila média. Podle ministerstva spravedlnosti získává finance ze zahraničí, konkrétně od arménského občana.

Spolupředseda hnutí Grigorij Melkonjanc to označil za „nesmysl“ a prohlásil, že skupina plánuje ve své práci pokračovat. „Nepochybujeme, že současný útok na největší komunitu nezávislých pozorovatelů voleb jen měsíc před volebním dnem je pokus zabránit občanům Ruska v (jejich) právu (volby) pozorovat,“ uvedl Golos v prohlášení.

Označení „zahraniční agent“ je termín z éry Sovětského svazu, který má hanlivý podtext. Zařazení na seznam s sebou navíc nese další vládní kontrolu. Úřady toto označení používají pro nevládní organizace, média či jednotlivce financované ze zahraničí, kteří podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Ruské parlamentní volby jsou naplánovány na 17. až 19. září. Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv v Rusku čelí v poslední době zvýšenému tlaku úřadů.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedávno oznámila, že nevyšle na volby své pozorovatele. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19.