Šéf školního výboru Viktor Krugljakov či Taťjana Poťajevová ze sociálního odboru radnice tvrdí, že školní uniformy by mohly setřít sociální rozdíly, které v současnosti dosahují až propastných rozměrů. Současně argumentují i příkladem elitních škol v zahraničí, které tradičně mají jednotný úbor. Odpůrci naopak prohlašují, že uniformy jsou mezi žáky nepopulární, školy nemají vypadat jako kasárna a opatření by protiřečilo myšlence školních osnov o výchově individualit.

Kritici podezírají, že ve skutečnosti jde o peníze: převlečení 770.000 žáků moskevských škol do stejnokrojů by představovalo zakázku za 2,3 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy Kč). A o zavedení uniforem ve všech školách po celé zemi se už pár let zasazuje ministerstvo obchodu a průmyslu jako o injekci pro textilky, zápolící se zahraniční konkurencí.

Ministerstvo školství nápad považuje za nesmysl

"Část našeho lehkého průmyslu už zabezpečili šitím vojenských uniforem, v nichž vojáci mrznou. Teď chtějí nekonkurenceschopné odvětví pozdvihnout na úkor dětí," uvedl moskevský zmocněnec pro práva dětí Jevgenij Bunimovič v listu Kommersant.

Samo ministerstvo školství považuje nápad s návratem uniforem za nesmysl a je spokojeno se současným stavem, kdy o oblečení žáků rozhodují samy školy.

Poprvé ruské gymnazisty do jednotných stejnokrojů navlékl car Mikuláš I. v roce 1834, v dalších desetiletích se už jen mírně měnila fazóna či přibyla uniforma i pro ostatní školáky. Komunisté nejprve v roce 1918 školní uniformy zrušili jako překážku rozvoje osobnosti, ale v roce 1949 je znovu zavedli. Celostátní stejnokroj byl zrušen v roce 1992, krátce po rozpadu Sovětského svazu. Zákon nicméně umožňuje jednotlivým regionům či školám si uniformu zavést.