MPO ve druhém čtvrtletí letošního roku evidovalo zhruba 106 300 zahraničních podnikatelů, mezikvartálně asi o 2400 více. Celkem v ČR podnikalo 2,6 milionu lidí, z toho 80 procent bylo fyzických osob, zbytek tvořily právnické osoby.

Počet ukrajinských podnikatelů v tuzemsku stoupl v meziročním srovnání přibližně o 2200. Nejvíce jich ke konci června působilo v Praze, a to zhruba 12 600. Za poslední tři měsíce jich přibylo 522. Středočeský kraj hlásil k 30. červnu asi 4200 ukrajinských podnikatelů, o 224 více než ke konci března. Větší počet Ukrajinců dále podnikal v Jihomoravském kraji, konkrétně 1860 a v Ústeckém kraji, kde bylo 1290 ukrajinských podnikatelů.

Podnikatelů z Ruska meziročně přibylo asi 450. Nejvíce jich bylo v hlavním městě, a to 67 procent z jejich celkového počtu. V letošním druhém čtvrtletí vzrostl v tuzemsku také počet běloruských podnikatelů o 33 na 852. Bělorusko je válečným spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu započaté 24. února.

České úřady od počátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vydaly ukrajinským uprchlíkům 396 181 víz dočasné ochrany, vyplývá z údajů ministerstva vnitra. Přesný počet běženců, kteří pobývají v ČR, není ale znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v tuzemsku zůstává 280 000 až 300 000 uprchlíků.

Slováci jsou podle dat MPO druhou nejpočetnější podnikatelskou skupinou v ČR mezi cizinci, ke konci června jich bylo přibližně 22 300, o 353 více než k 31. březnu. Meziročně se jejich počet zvýšil o 1366. Nejvíce jich podnikalo v Praze, konkrétně asi 8900. V Jihomoravském kraji jich k 30. červnu působilo zhruba 3300.

Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní zdravotní pojištění

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Budou muset zdravotní pojišťovně znovu doložit, zda mají nadále nárok na státní pojištění nebo za ně pojištění bude hradit někdo jiný. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se to bude postupně týkat asi 215 000 běženců, řekl dnes novinářům předseda správní rady VZP Tom Philipp.

U VZP se od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu registrovalo 350 000 Ukrajinců. Z toho 215 000 jich je ve věku od 18 do 65 let, a ti se budou muset nejpozději po 150 dnech od udělení víza strpění na pojišťovnu znovu obrátit. Pojišťovna předpokládá, že část z nich se vrátila zpět na Ukrajinu. Podle Philippa 43 000 běženců pojištěných u VZP si už našlo uplatnění na trhu práce a platí za ně pojištění zaměstnavatel nebo si jej jako OSVČ platí sami.

Stát bude i nadále platit pojištění studentům do 26 let, rodičům pečujícím o děti, invalidům či lidem v evidenci úřadu práce. To, že mají na státní pojištění nárok, ale budou muset uprchlíci pojišťovně doložit. Děti do 18 let a senioři nad 65 let nic dokládat nemusí, na pojištění od státu mají nárok stejně jako čeští občané.

Pokud běženci po 150 dnech od udělení víza nedoloží doklady nutné pro pokračování státního pojištění, nebo za ně nezačne platit pojištění zaměstnavatel, měli by si začít platit minimální zálohu na zdravotním pojištění, která činí 2187 korun měsíčně.

„Pokud nedojde k ohlášení a nezačnou platit tuto platbu, tak na ně bude nahlíženo jako na neplatiče stejně jako na české občany. (...) Začne jim růst dluh, který bude postupně vymáhán. Ve finále by to teoreticky mohlo skončit až exekucí, což doufáme, že se nebude stávat,“ uvedl Philipp.