Dnes je pátek 9. prosince 2022., Svátek má Vratislav
Počasí dnes -1°C Oblačno

Ministerstvo zdravotnictví se bude zabývat možným porušováním zákoníku práce v nemocnicích

Ministerstvo zdravotnictví se bude zabývat možným porušováním zákoníku práce v nemocnicích
Ministr Vlastimil Válek v nemocnici Na Bulovce při očkovací kampani Očkujme se pro život beze strachu | zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Ministerstvo zdravotnictví se bude zabývat možným porušováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů v nemocnicích. Na příští týden úřad svolal jednání s personalisty, kde je chce upozornit, že je nutné při zadávání úkolů zaměstnancům zákoník práce dodržovat. V Otázkách Václava Moravce České televize to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Úřad tak reaguje na informace o porušování podmínek pro přestávky pracovníků v některých nemocnicích. Válek dodal, že sám nemá osobní zkušenost, že by se pravidla porušovala.

Server Seznam Zprávy tento týden upozornil, že dvě stovky zdravotníků z Nemocnice Na Homolce kvůli nemožnosti mít přestávku na jídlo společně poslaly vedení nemocnice předžalobní výzvu. V té se dožadují proplacení pracovních přestávek, které kvůli pracovní pohotovosti nemohli mít, a to zpětně za uplynulé tři roky. Nemocnice podle serveru tvrdí, že jim poobědvat umožňuje.

Válek dnes řekl, že neví, jak častým jevem nedodržování přestávek zdravotníků je. Ministerstvo podle něj kvůli tomu poslalo dopis do zdravotnických zařízení. „Z pohledu ministerstva zdravotnictví je nutné, aby byla práce organizovaná tak, aby zaměstnanci mohli zákonnou přestávku na jídlo a oddech skutečně využívat,“ uvedl. „Bezesporu se tím intenzivně budeme zabývat,“ řekl. Podle něj se nedá vyloučit, že v případě porušování zákoníku práce budou následovat další hromadné žaloby zdravotníků. Dodal, že proto nechal svolat na příští týden personalisty ze všech nemocnic a bude od nich chtít slyšet, zda o problému vědí a jak ho chtějí řešit.

Spor na pražské Homolce začal loni, kdy lékař z jednotky ARO Tomáš Schiffler přišel za vedením nemocnice s usnesením Soudního dvora Evropské unie. Vedení se podle serveru ale odmítlo jeho argumenty zabývat. K dalším krokům se odhodlal po publikování nálezu českého Ústavního soudu, podle kterého má zaměstnanec nárok na proplacení pauzy, pokud musí být ve své přestávce k dispozici pro zaměstnavatele.

Na půlhodinovou přestávku na jídlo a oddech má zaměstnanec nárok nejpozději po šesti odpracovaných hodinách. Například u zdravotních sester se tak podle serveru v případech, kdy přestávku nemohou čerpat, jedná až o jednu hodinu z celé dvanáctihodinové směny.

Nemožnost čerpat přestávky na jídlo a oddech podle Seznam Zpráv netrápí pouze zdravotníky na Homolce. „Děje se to ve více nemocnicích a týká se to jak těch přímo řízených, tak i těch regionálních,“ řekl serveru předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. Jako příklad jmenoval nemocnici na Bulovce, kde podobnou předžalobní výzvu podávali lékaři, kteří odtamtud odcházeli. „Ti sice byli mimosoudně vyrovnáni, nicméně k mé hrůze tento proces v té nemocnici pokračuje dál,“ dodal Engel.

Připojištění ve zdravotnictví by mohlo být od roku 2025 či 2026

Ministr Válek v Otázkách Václava Moravce také řekl, že chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.

Válek před dvěma týdny na programové konferenci TOP 09 hovořil o možnosti zavedení nadstandardů ve zdravotnictví. O den později ale uvedl, že konkrétní návrh nyní nepřipravuje a svým příspěvkem chtěl vyvolat diskusi ve straně. K případnému zavedení nadstandardů se postavili rezervovaně politici koaličních ODS a STAN. Odmítly je opoziční hnutí ANO a zdravotnické odbory.

Dnes Válek řekl, že do zdravotnického systému je potřeba dostat více peněz. Poukázal na to, že v některých zemích západní Evropy je na jeho financování víc zdrojů. „Máme dvě možnosti: buď systematicky zvyšovat daně a ty peníze dávat do zdravotnictví, nebo umožnit těm, kteří mají zájem o sebe víc pečovat, zúčastňovat se preventivních programů a chodit na screeningy nějakou formou bonusu a současně formou připojištění,“ řekl. Tento systém se podle něj ověřil například ve Švýcarsku nebo Německu.

Na tom, jak by se měl upravit systém v ČR, se podle něj nyní pracuje. O některých aspektech připojištění by se mohlo začít diskutovat v příštím roce, řekl. „To zavedení by muselo být pozvolnější, muselo by postupně nabíhat a musí tam být totální svoboda. Nesmí tím dojít k žádnému zhoršení péče,“ zdůraznil. Možnost připojištění by pak podle něj mohla být od ledna 2025 nebo 2026.

Pro možnost připojištění se vyslovil také ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Podle něj ale zatím není možné přesně spočítat, kolik peněz by do zdravotnictví přineslo. „Můj osobní odhad je, že by tam mohlo dojít k nějakému 1,5 až dvouprocentnímu navýšení zdrojů do českého zdravotnictví,“ řekl.

„V první řadě musí proběhnout odborná diskuse napříč všemi stakeholdery v rámci zdravotnictví v České republice, která najde přijatelný kompromis pro to, co může být předmětem buď zvýšení ze strany spoluobčanů, či veřejného nebo doplňkového připojištění. Musí to být uděláno tak, aby tu bylo jasně definováno, že nedojde ke zhoršení zdravotní péče všech klientů v ČR,“ dodal.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek tomu, že by se mohlo zavést připojištění ve zdravotnictví, nevěří. „Základem je si uvědomit, že současný standard je velmi široký, a není se tedy na co připojišťovat,“ řekl. Připojištění by podle něj dávalo smysl jen tehdy, pokud by se snížil standard, což ale Válek vyloučil.

Poplatek za pohotovost by se podle Kubka mohl zvýšit na 200 korun

Poplatek za pohotovost, který podle ČLK neplní regulační funkci, by se podle Kubka mohl zvýšit z 90 na 200 korun. Komora se na usnesení, podle kterého by se měl poplatek zvýšit, domluvila na sjezdu minulý víkend. Kubek v dnešním pořadu České televize Otázka Václava Moravce uvedl, že výši poplatku nepovažuje za nejdůležitější problém trápící pohotovosti v době, kdy se rozpadl systém lékařských pohotovostí. Na návrhu na zvýšení se nicméně sjezd domluvil. Ministr Válek uvedl, že pokud mu komora návrh přednese, otevře o něm diskusi na vládě.

Česká lékařská komora v souvislosti s úhradovou vyhláškou na sjezdu varovala před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče. Podle ní nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace a neumožňuje spravedlivý růst platů a mezd zdravotníků. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka zhoršení zdravotních služeb v příštím roce nehrozí.

Současný poplatek 90 korun je podle komory velmi nízký, neplní svojí regulační funkci a nepřispívá ke snižování přetíženosti lékařských pohotovostních služeb. Podle Kubka zdravotní systém zatěžuje více to, že na pohotovosti vozí pacienty sanitky záchranářů, v jejichž posádkách chybějí oproti minulosti lékaři, kteří mohou posoudit, zda nemocný odvoz do nemocnice potřebuje, nebo ne.

Češi začali platit regulační poplatky v lednu 2008 - u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, Poslanecká sněmovna příslušný zákon schválila 21. srpna 2007. Jednotlivé poplatky se pak časem měnily a zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstalo jen 90 korun na pohotovosti.

Zdroje: