Migranti prý jen škodí a flákají se. Jak to je doopravdy?

MAGAZÍN - Magazín autor: šar

Volby v Itálii se blíží a na Apeninském poloostrově začíná být pěkně dusno. Klíčovým tématem předvolebního boje je migrace a s ním i nepěkná řádka stereotypů a nepravd o uprchlících. Jaké jsou ty nejpopulárnější a jak vypadá realita?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

  • Je jich příliš mnoho

Podle statistického úřadu Istat žije v Itálii, která má 60,5 milionu obyvatel, legálně pět milionů cizinců. Jsou to hlavně Rumuni (23 procent), dále Albánci (devět procent), Maročané (osm procent), Číňané (5,5 procenta), Ukrajinci (4,5 procenta), Filipínci (3,3 procenta) a Indové (tři procenta). Většinou se jedná o drobné obchodníky, další část z nich vykonává pomocné práce v italských domácnostech, jiní pracují v zemědělství.

Znepokojení ale vyvolávají hlavně nově příchozí z Afriky: od roku 2013 italských břehů dosáhlo přes 690 tisíc lidí původem převážně ze subsaharské Afriky. Mnoho z nich, ať už legálně či nelegálně, stále zůstává v Itálii. Podle různých odhadů v zemi přebývá bez patřičných dokumentů kolem půl milionu lidí, kterým byl buďto zamítnut azyl, anebo jim vypršelo vízum, na něž se do Itálie dostali.

Mnozí Italové mají ohledně počtu cizinců v zemi mylné představy: podle nedávné zprávy výzkumné agentury Eurispes ví pouze 30 procent z nich, že cizinci představují osm procent z italské populace; zbytek Italů má za to, že cizinců je v Itálie více, dokonce mnohem více.

  • Jsou drazí

Podle střediska pro výzkum migrace Idos přinášejí imigranti státu o 2,1 až 2,8 miliard eur (53,2 až 71 miliard Kč) více, než je na ně vyčleněno z veřejných financí: bývají mladší, než jsou v průměru Italové, a tak přispívají více, než by jim (ve vyšším věku) plynulo z důchodu či příspěvků na zdravotní péči.

V roce 2017 musel ovšem stát vyčlenit 4,2 miliard eur (106,4 miliard Kč) na nově příchozí, kteří se k italským břehům dostali z Libye: z toho 18 procent šlo na záchranné operace na moři, 13 procent připadlo na zdravotní pomoc a 65 procent na zaopatření žadatelů o azyl.

V roce 2013 žilo v přijímacích centrech 22 tisíc žadatelů o azyl. Na konci letošního ledna dosáhl jejich počet 182 tisíc, přičemž ve 40 procentech italských obcí kvůli migrantům vznikla soukromá zařízení, jimž stát přispívá částkou 35 eur denně (890 Kč) na osobu.

  • Celé dny nic nedělají

Přijímací centra žadatelů o azyl jsou různá. Některá z nich pořádají kurzy italštiny, fotbalové zápasy, nabízejí pomoc psychologů, možnost pracovat jako dobrovolník anebo absolvovat nějakou pracovní stáž. Pestrá paleta aktivit může navrátit život do skomírajících venkovských komunit.

Jiná zařízení se snaží náklady srazit na minimum, hromadí se v nich stovky lidí, kteří se při čekání na verdikt ohledně jejich postavení - což může trvat přes dva roky - mohou ukousat nudou. To podněcuje nárůst nedůvěry mezi běženci i místními usedlíky.

  • Nevyhnutelně páchají kriminální činy

Medializace řady odporných činů připisovaných cizincům vzbudila otázky, zda spolu imigrace a kriminalita nesouvisí. Podle ministerstva vnitra však kriminalita v Itálii v posledních deseti letech klesá, zatímco počet imigrantů ve stejném období výrazně stoupal.

Mezi vězni je ovšem 16 procent cizinců, tedy dvakrát více než jejich procentuální zastoupení v italské populaci. Mezi těmi, co v Itálii žijí oprávněně, je míra kriminality stejná jako ve zbylé italské populaci; míra trestné činnosti prudce narůstá mezi lidmi, kteří v zemi žijí bez patřičných dokumentů.

  • Migrační proud se musí zarazit

Kandidáti krajní pravice, ale zároveň i populistické Hnutí pěti hvězd slibují, že migrační proud zastaví a stovky tisíc lidí bez patřičných dokumentů pošlou zpět do zemí jejich původu.

Budoucí tok migrantů z Libye bude ale záviset zejména na stabilizaci této severoafrické země a na trvalosti kontroverzních dohod, jež Itálie uzavřela s oficiální libyjskou vládou a libyjskými milicemi, díky nimž klesl od léta 2017 počet nově příchozích o 70 procent.

Vyhoštění davů migrantů, kteří v Itálii přebývají nelegálně, by si vyžádalo letecký most - tisíce leteckých charterů, jenž by nejprve musely zaštítit řady smluv se zeměmi původu jednotlivých běženců.

Podle ministerstva vnitra vedlo úsilí (současné vlády) v tomto směru ke 12procentnímu nárůstu vyhoštění v minulém roce, kdy bylo z Itálie vypovězeno 6514 osob. V roce 2016 to bylo 5817 osob.

Tagy: Itálie zahraničí menšiny azyl Parlamentní volby uprchlická krize

Zdroje: ČTK