V parlamentních lavicích budou příští čtyři roky zasedat zástupci sedmi uskupení, mezi nimiž voliči často vybírali pomocí preferenčních hlasů. Z posledního 150. místa kandidátní listiny se do sněmovny dostal mimo jiné předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, ale také bývalý šéf Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Aloiz Hlina. Politik a někdejší poslanec známý řadou veřejných happeningů tentokrát uspěl z posledního místa kandidátky liberální strany Svoboda a solidarita. Hlina na sebe v minulosti upozornil například tím, že přistavil tank před vilu bývalého československého komunistického funkcionáře Vasila Bilaka, který podepsal dopis zvoucí v roce 1968 sovětská vojska do země. Při jiné akci skončil v policejní cele, když zazdil vchod do sídla finanční firmy poskytující podle něj půjčky bez licence.

Poslední pozice vynesla vstup do parlamentu i Rudolfu Huliakovi, který je podle slovenských médií dlouhodobým šiřitelem konspiračních teorií. Politik Slovenské národní strany (SNS) a starosta obce Očová u Zvolena v předvolební kampani mimo jiné veřejně hovořil o nebezpečí, které podle něj pro Slovensko představují přemnožení medvědi; prosazovat chce jejich odstřel.

Mezi desítkou zvolených poslanců SNS je kromě předsedy Andreje Danka pouze jeden politik z první desítky kandidátní listiny. Jinak tam lidé „vykroužkovali“ také další příznivce konspirací či politiky z uskupení kolem odsouzeného extremisty Mariana Kotleby v čele s Tomášem Tarabou. Podle webu aktuality.sk se za stranu do parlamentu dostali také dva obvinění muži, otec a syn Štefan a Filip Kuffovi. Ti minulý týden stanuli před soudem za fyzický útok na zaměstnance zemědělské firmy z Kežmarku.

V parlamentu v řadách vítězného Směru-SD zasedne bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, který je obviněn mimo jiné z korupce. Spolu s nitranským podnikatelem Norbertem Bödörem vedli podle policie zločineckou skupinu v policejních strukturách, která za peníze ovlivňovala vyšetřování.

Kvůli údajnému úplatkářství je obviněn také bývalý ministr zemědělství Peter Žiga, který se do parlamentu dostal za stranu Hlas-SD. Podle policie se pokusil uplatit soudkyni nejvyššího soudu.

V parlamentu letos zasedne největší počet žen za dvě desetiletí existence samostatného Slovenska. Jejich zastoupení vzrostlo proti minulému volebnímu období o jednu poslankyni na celkových 33. Zásluhu na tom má zejména v pořadí druhé Progresivní Slovensko, které důsledně dodržovalo vyrovnaný počet politiků a političek na kandidátce a v jeho řadách uspělo 16 žen, zatímco například u vítězného Směru-SD jsou mezi 42 zvolenými zákonodárci ženy jen tři. Zastánci vyrovnanějšího zastoupení podotýkají, že přes rostoucí trend je mezi 150 poslanci jen málo přes pětinu žen. To je výrazně méně než ve Skandinávii či západní Evropě, ale i než v Česku, kde je ve sněmovně čtvrtina žen.