Zhruba čtyři stovky osobnosti do žebříčků jmenovali odborníci a editoři prestižních zahraničních médií a jména následně Massachusettský technologický institut prohnal analýzou toho, jak se o nich často mluví na internetu a sociálních médiích. Počítali zmínky na Facebooku, Twitteru, YouTube, Wikipedii i blozích.

I proto se na vyšších místech objevují často i slavní spisovatelé, o kterých se ve světe stále mluví, zejména pokud vydali novou knihu. To je i důvod, proč se ve vybrané TOP 30 objevil spisovatel Milan Kundera, kterému jinak patří 84. místo.

Sedláček, který skončil v německé skupině na 87. místě, se zapsal do širšího povědomí díky svému dílu Ekonomie dobra a zla, která byla přeložena do několika jazyků. Její význam vyzdvihl i americký deník The Washington Post.

I když se nedostal do skupiny lidí ovlivňující názory společnosti napříč světem, umístění v německojazyčné skupině je obrovský úspěch. Jako jediný český zástupce si v ní navíc pozici oproti předchozímu roku ještě o jednu příčku vylepšil.

Zajímavostí je, že v německém světě nejsou na předních místech mezi hlavními mysliteli až na emeritního papeže Benedikta XVI. žádní Němci. Lze tu najít třeba spisovatele Maria Vargase Llosu (4. místo), ruského šachistu a politika Garriho Kasparova (5. místo), fyzika Murraye Gell-Manna (7. místo) nebo zpěváka Bona (12. místo).

Skupinu pak suverénně vede Američan Edward Snowden, který upozornil na praktiky amerických tajných služeb a který se objevil ve všech porovnávaných skupinách. Stejně jako papež František, který je považovaný za nejvlivnějšího názorového lídra napříč světem. Ve španělsky mluvících zemích však oba zastínil bývalý kubánský prezident Fidel Castro.

Ženy to ale v mediálních a internetových ohlasech příliš jednoduché nemají – mezi německy mluvící veřejností sice na druhém místě skončila britská architektka iráckého původu Zaha Hadidová, v celosvětovém žebříčku je ale první žena – pákistánská aktivistka a držitelka Nobelovy ceny za mír Malála Júsufzajová – až jednadvacátá.