Antonín Josef Čermák se narodil roku 1873 na Kladně, kde jeho otec pracoval jako horník. Celá rodina se v naději na lepší život již o rok později stěhuje do amerického státu Illinois. Spolu s dalšími Čechy je tam přivádí nabídka prezidenta Abrahama Lincolna na získání zemědělské půdy v rámci programu Homestead Act.

Tento důležitý zákon platil od roku 1862 a umožňoval všem občanům USA i přistěhovalcům bezplatně získat 60 ha (později i více) federální zemědělské půdy.

O přidělení mohl požádat každý občan a legální přistěhovalec, muž, žena i propuštěný otrok starší než 21 let. Za přihlášku zaplatil 18 USD, a pokud po pěti letech prokázal, že na přidělené půdě žije a obdělává ji, získal ji do vlastnictví.

Později lhůtu zkrátili na tři roky a výměru půdy rozšířili. Platnost zákona skončila v USA rokem 1976, jen na Aljašce až v roce 1986.

Kladenská rodina se usazuje v illinoiském městě Braidwood. Mladý Antonín tam také navštěvuje školu, ovšem jen krátce, záhy totiž začíná pracovat spolu se svým otcem jako horník na šachtě.

Ve třinácti letech odchází do Chicaga, kde mění šachtu za práci na jatkách, a později si zakládá vlastní povoznickou živnost. Rozváží, co je potřeba. Kamení, dřevo, uhlí.

Nakonec se po letech dřiny z českého přistěhovalce stává úspěšný podnikatel a vážený občan města Chicaga.

Roku 1902 je Čermák zvolen do sněmovny státu Illinois za Demokratickou stranu, a to přesto, že stále nehovoří plynně anglicky. Nikdy se to nenaučí, vše ale dohání velkou pílí a osobním charismatem.

O sedm let později se stává členem městské rady a konečně roku 1931 kandiduje na post starosty. "Je pravda, že jsem nepřiplul na Mayflower, ale připlul jsem hned, jak jsem mohl," odpovídá W. Thompsonovi, svému protikandidátovi, kterého poráží o 200 tisíc hlasů.

Jako vůbec první imigrant je zvolen starostou Chicaga, nazývaného tehdy se 100 tisíci občany českého původu "druhým největším českým městem". Čelit musí hospodářské krizi a Al Caponově mafii.

Jako starosta je velmi populární. Nejen mezi Čechy, ale mezi přistěhovalci vůbec, dokonce i mezi černošským obyvatelstvem. Velmi se zasazuje o ukončení prohibice, která napomohla vzestupu a kariéře gangsterům typu Al Capona těžících z rozmachu černého trhu s alkoholem.

Rok po zvolení přijíždí nový chicagský starosta na návštěvu rodné země. Se svou dcerou a vnučkou navštěvuje 4. srpna 1932 Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Během krátké lázeňské kůry přijímá i důležité návštěvy, kupříkladu Jana Masaryka, který mimochodem Chicago velmi dobře znal z dob svého prvního pobytu v USA.

S ministrem obchodu pak projednává československou účast na nadcházející Světové výstavě v Chicagu, která se má konat příštího roku.

Další zastávkou je Praha. Hlavní město je na jeho počest slavnostně vyzdobeno, při příjezdu Čermáka vítá nejen pražský primátor, ale také fanfáry z Libuše a před balkonem hotelu Šroubek davy lidí.

Ve sledovaném rozhlasovém vystoupení pak zdůrazňuje výborné čs.-americké vztahy a hovoří o českých krajanech v Chicagu. O několik dní později navštěvuje Antonín Čermák i své rodné Kladno. Po slavnostním přijetí na radnici si lidé na náměstí vynucují projev. Pronáší ho z balkonu - česky.

"Jsem šťastný, že se opět nacházím na Kladně, kde jsem se narodil. A hrdý na to, že tak jako mnozí z vás, i já jsem začínal skromně na šachtě", říká Kladeňákům chicagský starosta.

Poté odjíždí do Plzně, kde se snaží získat plzeňské velkopodniky k účasti na Světové výstavě. Navštěvuje plzeňský pivovar i Škodovku, ve Zlíně pak Baťovy závody. Závěrem se ještě schází s prezidentem T.G. Masarykem, kterého ostatně podporoval už v počátcích jeho politické dráhy.

Nikdo netuší, že Antonín Čermák je ve své rodné zemi naposledy.

15. února 1933 přijíždí tehdy nově zvolený prezident Franklin Delano Roosevelt na Floridu. Doprovází ho chicagský starosta Tony Cermak, který mu chce poblahopřát k nástupu do funkce a projednat s ním některé důležité záležitosti.

Ve 21:30 hod. kabriolet s prezidentem zastavuje v Miami, kde už je Roosevelt očekáván početným davem. Prezident pronáší několik vět. Náhle se k automobilu prodírá muž údajně nesoucí důležitou zprávu. V tu chvíli zazní výstřely. Řidič automobilu vyráží vpřed, ale starosta Čermák spolu s vedle stojící ženou padají na zem. 

Atentát spáchal dělník italského původu Giuseppe Zangara. Ze šesti výstřelů, které padly, nezasáhla prezidenta ani jeden, zraněno však bylo několik lidí kolem. Mezi nimi právě Čermák. "Zastavil jsem vůz u pódia pro hudebníky, dali jsme Cermaka do mého auta. Měl jsem levou ruku kolem něho. Držel jsem ho celou cestu do nemocnice," vzpomíná Franklin D. Roosevelt.

"Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente". Tato Čermákova slova jsou vyryta na pomníku v Miami i na jeho náhrobku na Českém národním hřbitově.

Smrt oblíbeného starosty zdvihla velkou vlnu smutku nejen v Chicagu, kde se s ním na pohřeb přišlo rozloučit 150 tisíc občanů města. Po slavném Čechoameričanovi byla pojmenována americká obchodní loď i jedna z hlavních chicagských tříd.

O pozadí atentátu není dodnes zcela jasno. Spekuluje se, že anarchista Zangara, již v březnu 1933 podezřele rychle popravený na elektrickém křesle, byl pouze nastrčenou figurou Al Caponovy mafie, a skutečným terčem byl právě starosta Čermák.

Už proto, že výstřelů padlo šest, ačkoli Zangara měl pouze pětiranný revolver, a jedna vystřelená kulka byla zcela jiného kalibru než ostatních pět.

Prezident F.D. Roosevelt naplnil naděje do něj vkládané. S jeho nástupem skončila i hospodářská krize a on sám se stal jediným prezidentem, který byl zvolen více než dvakrát. Rovnou čtyřikrát.

Po Antonínu Čermákovi pojmenovali základní škola v Praze 6 a ulici tamtéž. Stalo se tak roku 2013 za přítomnosti tehdejší starostky Prahy 6, amerického velvyslance i Čermákova vnuka, který navštívil Českou republiku poprvé v životě.

"Anton Čermák je legendou americké politiky a legendou ve velkém českoamerickém městě Chicagu. Byl to velký muž a také velký česko-americký muž," řekl tehdejší americký velvyslanec Norman Eisen.

Čermákovu ulici a pamětní desku slavného rodáka mají i na Kladně. Mezi panelovými domy naproti kladenské nemocnici, v místech, kde stával jeho rodný dům.

Po pražské návštěvě se do oněch míst zajel podívat Čermákův vnuk Anton Cermak Kerner. Od primátora dostal na památku historický atlas Kladna s reprodukcí mapy města z roku 1894. S dnes již neexistující V. ulicí Nového Kladna, ve které se jeho dědeček kdysi narodil.