Magazín

Nejsou to uprchlíci, ale "řízení vetřelci", straší katastrofickým, spikleneckým scénářem plukovník Pavel Skácel, vedoucí projektu Péče o válečné veterány, účastník misí OSN v bývalé Jugoslávii a Kurdistánu. Migrační krizi vnímá jako řízenou likvidaci evropské konkurenceschopnosti. Stoupenci multikulturalizmu jsou podle něj "buď pod fetem, nebo naprosto neví, o čem mluví". 

Ztráta či vážné poškození životně důležitého orgánu ještě donedávna končilo bez výjimky smrtí. A v případě, že k životu nezbytný nebyl, vedlo obvykle k výraznému snížení kvality života. 

Pochází z malé černohorské vesničky a údajně je příbuzným slavného jihoslovanského literáta Vuka Karadžiče. On sám se chtěl stát v mládí básníkem. Místo předčítání v literárních kavárnách ale čeká v Haagu na rozuzlení svého osudu. Život bývalého předáka bosenských Srbů Radovan Karadžić obviněný ze zločinů proti lidskosti by přitom vydal na několik románových pokračování. 

Za vyhynutí mamutů mohou lidé z tzv. gravettienské kultury, kteří je lovili ve velkém. K tomuto poznatku dospěli polští vědci. Gravettienská kultura „ovládala“ v období 30 tisíc až 20 tisíc let př. n. l. velkou část dnešní Evropy a lov mamutů se tehdy stal téměř průmyslovou záležitostí. Kromě mamutího masa se totiž v masovém měřítku zpracovávaly kly i kosti. 

Mexiko zažilo jedny z nejkrvavějších voleb v historii, při kterých umírali političtí kandidáti, byli napadáni novináři a demonstranti brali útokem volební místnosti. A tak se ukázalo, že se prezidentovi Enriquemu Nietovi navzdory slibům nedaří utlumit násilí ve válkou zmítané zemi. 

Švédsko se rozhodlo povzbudit dárce krve pomocí zpráv do mobilu, ve kterých je informují o tom, že jejich krev právě pomohla zachránit něčí život. Od pozitivní zpětné vazby si slibuje jejich povzbuzení k opakovanému dárcovství.

Včely medonosné patří k naší krajině stejně neodmyslitelně jako třeba kosi nebo duby. Tento společenský hmyz je navíc jedním z nejvýznamnějších opylovačů kvetoucích rostlin. Proto si lze jen stěží představit, že by jednou mohly úplně vymizet.

Dospívající ve věku od 15 do 19 spí často méně než potřebných osm hodin, což s sebou nese rizika zdravotních problémů, včetně sklonu k obezitě a větší nehodovosti. Podle vědců Americké pediatrické akademie by vše vyřešilo posunutí začátku vyučování na pozdější hodinu. Ideálně tak, aby škola nezačínala dřív než v 8:30, píše francouzský deník Le Figaro.