Magazín

Jen pár dnů před tím, než se svět 6. října dozví jméno nového držitele či držitelky Nobelovy ceny za mír, se pomalu ale jistě rozpadá aura jedné z nejznámějších laureátek tohoto prestižního ocenění. Někdejší barmská disidentka a nynější jakoby premiérka Do Aun Schan Su Ťij totiž mírně řečeno zůstává hodně dlužná své pověsti.

Potřebují objevovat, vynalézat, tvořit, řešit problémy. Jsou nadprůměrně zvídavé, ale i kritické. Vyžadují nadstandardní péči, kterou jim často není možné poskytnout v běžných školách. Dvěma slovy: malí géniové.

Může Donald Trump nařídit jaderný útok bez toho, aby se na jeho rozhodnutí podíleli další členové vlády? Teoreticky ano a nemuselo by mu to trvat o nic déle, než napsat a poslat tvít.

Britský fotograf Timothy Allen se loni v prosinci vydal na neobyčejnou pouť. Společně s příslušníky nomádského kmene Něnců po 16 dní putoval ledovou Sibiří. 

"Vrátit se po tak dlouhé době je opravdu dobrý pocit! Je to dobrý den, když máte možnost dát najevo svou náklonnost k milovanému domovu. Afrika je můj kontinent. A můj domov. Jsem konečně doma a se štěstím v srdci opět mezi vámi."

Kdepak Auf Wiedersehen. Angela Merkelová se ještě neloučí, vyhrála čtvrté volby v řadě a pokračuje v kancléřství. Jenže v zádech bude mít smečku nelítostných pronásledovatelů.

Když projdeš tři nebo čtyři politické strany, začneš z toho mít v hlavě takový guláš, že se ti tam prostě musí zrodit ten Kocour, popisuje v rozhovoru pro Tiscali.cz autor knížky o Kocouru Klapuškovi, reklamní odborník a volební stratég Pirátů Jakub Horák.

Dát si kafe bylo vždy symbolem určité pohody, přátelského posezení, něčeho, na co se člověk těšil, co ho mělo po ránu nakopnout anebo udržet vzhůru, když potřeboval v noci něco dodělat. Pro někoho zase byla káva běžným nápojem, jako třeba čaj. V poslední době se ale přece jen něco změnilo a šálek kávy se nezřídka stává symbolem luxusu, životního stylu a leckdy i snobismu.