Maďarský nesplněný sen o čínských investicích. Bohatství mělo přijet po kolejích, které nestojí

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Na hranicích Balkánu se rodí další díl seriálu o slibovaných čínských investicích, které ale Evropa nikdy neviděla. Maďarsko znovu odložilo opravu železniční tratě z Bělehradu do Budapešti, po níž mělo proudit zboží z řeckého přístavu Pireus vlastněného Čínou. Jak píší maďarští autoři mezinárodního portálu VSquare.org, Číňané možná kvůli průtahům z projektu vycouvají, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Maďarský premiér Viktor Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán,zdroj: Facebook: Viktor Orbán

Byla by to největší čínská investice uvnitř Evropské unie, kdyby se ji ovšem povedlo dokončit. Opravu maďarského úseku železnice z Bělehradu chtělo Maďarsko původně zaplatit z čínského úvěru.

Postavit ho mělo konsorcium firem s 85% čínským podílem. Právě Číňané by také trať převážně využívali. Jak připomíná VSquare, podél železnice totiž nejsou žádná významná maďarská města.

Vláda Viktora Orbána teď ale oznámila, že chce zopakovat tendr na celý projekt, protože náklady narostly o více než deset procent. Podle maďarských médií nemá navíc Orbán jistý ani čínský úvěr, o jehož poskytnutí se stále jedná.

Komu se to vlastně vyplatí? 

Ke stávající jednokolejné trati by měla podle projektu přibýt druhá kolej. Ze 350 kilometrů úseku mezi Maďarskem a Srbskem připadá na Maďarsko přibližně polovina.

Kromě toho, že by trať nebyla rentabilní pro Maďarsko, které by její stavbu zaplatilo, by se ale nemusela vyplatit ani samotné Číně. Zboží do přístavu Pireus totiž po moři putuje týdny. Transport vlakem do Evropy je už jen zlomkem přepravního času a modernizovaná trať by tedy celkovou dopravu zrychlila jen o pár hodin.

Projekt nové tratě je součástí čínské iniciativy Pás a stezka, zaměřené na posilování ekonomického vlivu Číny ve světě prostřednictvím velkých infrastrukturních projektů.

Portál VSquare se odvolává na odborníky, podle kterých Číňané z projektu vycouvají, jakmile zjistí, že nebude vydělávat. Z čínské strany ale zatím žádné oficiální storno nepřišlo, naopak maďarská vláda letos v lednu jmenovala speciálního pověřence pro výstavbu nové trati.

Sliby versus realita

Podobně jako v Česku také v Maďarsku zatím realita čínských investic dlouhodobě zaostává za očekáváními, a to přesto, že Maďarsko bylo zatím cílem většiny čínských investic v regionu střední Evropy.

"Celkově Čína v zemi investovala něco mezi dvěma a třemi miliardami dolarů (až zhruba 64 miliard korun, pozn. red.), to je poměrně hodně. Většina z těch peněz ale přitekla ještě před nástupem Orbánových vlád v roce 2010. Za posledních řekněme šest let jsme žádné velké čínské investice v Maďarsku neviděli,“ řekl vloni HlídacíPes.org analytik Tamás Matura z Korvínovy univerzity v Budapešti.

Problém je podle něj v tom, že starší čínské investice v Maďarsku putují hlavně do akvizic, a ne do vytváření pracovních míst.

"Číňané by tu rádi investovali hlavně do infrastruktury, a to se jim zatím v rámci členských států Evropské unie nedaří. Úspěšní jsou v zemích mimo EU na Balkáně, v Srbsku nebo Černé Hoře," shrnuje Matura a připomíná, že v Maďarsku zatím čínští majitelé získali třeba velkou chemičku BorsodChem (koupila ji čínská skupina Wanhua; BorsodChem působí i v České republice, pozn.red.).

Dále v Maďarsku investovaly v oblasti služeb taky technologické společnosti Huawei a ZTE kritizované v posledních měsících kvůli možným bezpečnostním rizikům jejich technologií. Ani v jejich případě ale podle Tamáse Matury nešlo o investice do výroby.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Čína Maďarsko zahraničí tendr byznys mezinárodní vztahy čínská politika vlaková doprava

Zdroje: Hlídací Pes