"Maďarsko se cítí být bránou pro čínské investice ve střední Evropě. Ty jdou ale zatím hlavně do akvizic, a ne do vytváření pracovních míst," říká Matura, podle kterého ale Čína zatím v Maďarsku proinvestovala až necelý trojnásobek toho, co v Česku. Pocit Budapešti, že má s Pekingem privilegované vztahy, má tak určitý reálný základ.

Ve srovnání s dalšími státy Visegrádské čtyřky (ČR, SR, Polsko) má Maďarsko silnou čínskou komunitu, která podle Matury láká do země giganty jako Bank of China i řadu menších čínských firem.

I proto si Matura nemyslí, že Orbánova vláda přistoupí na jednotný screening možných rizik ruských a čínských investic do strategických odvětví, jak ho prosazuje EU v čele s Německem a Francií.

"Před víc než rokem vláda navrhla čistě maďarský model screeningu. Na základě dosavadních zkušeností by mě překvapilo, kdyby Maďarsko podpořilo v téhle otázce jednotný celounijní postup," říká.

Investice ano, ale trochu "zaprášené"

• Jak se maďarští politici staví k Číně? Je velký rozdíl mezi Orbánovou vládou a opozicí?

V něčem je to podobné jako v Česku. Silný lídr, v případě Maďarska premiér, v případě Česka prezident, podporuje politiku Číny. Rozdíl je v tom, že v Česku se o Číně vede vášnivá debata, ten přístup je víc fragmentovaný. Naopak v Maďarsku je to hodně jednostranné a dokonce i opozice má pročínský přístup – ne nutně v tom smyslu, že by podporovala Orbánovy kroky vůči Číně, ale zkrátka zastává názor, že Čína je důležitá.

Sám Orbán dělá všechno proto, aby vztahy s Čínou byly co nejlepší. Otázkou je, jestli je to jen z ekonomických důvodů, to platilo možná před takovými pěti, šesti lety. Teď to spíš vypadá, že Orbán v Číně vidí spojence, který může Maďarsko podpořit, třeba i proti Evropské unii. Není ale jisté, že Čína na tuhle hru přistoupí, nezdá se mi, že by chtěla být protiváhou Bruselu, protože vztahy s EU jsou pro Peking nesrovnatelně důležitější než vztahy s Maďarskem.

Tamás Matura je zakladatel Centra asijských studií pro střední a východní Evropu (CEECAS). Přednáší mezinárodní vztahy na Korvínově univerzitě v Budapešti | zdroj: Hlídací Pes

• Má vstřícnost vůči Číně nějaký reálný pozitivní dopad na maďarskou ekonomiku?

Když si vezmete "politické investice" Maďarska v Číně, které Budapešť dělala někdy i proti vůli Bruselu a jeho spojenců, tedy hlavně Německa, ten bezprostřední dopad vidět není – zatím. Zkrátka ekonomické vztahy Peking-Budapešť výrazně zaostávají za těmi politickými.

• A čínské investice v Maďarsku? Český prezident Zeman ještě nedávno sliboval investice Číny v ČR ve výši zhruba 100 miliard korun, proinvestovaná je ale zatím sotva čtvrtina…

Maďarsko bylo zatím cílem většiny čínských investic v regionu střední Evropy. Celkově Čína v zemi investovala něco mezi dvěma a třemi miliardami dolarů (až zhruba 64 miliard korun, pozn. red.), to je poměrně hodně. Většina z těch peněz ale přitekla ještě před nástupem Orbánových vlád v roce 2010. Za posledních řekněme šest let jsme žádné velké čínské investice v Maďarsku neviděli.

Něco jako CEFC? Nemáme

• Jaké konkrétní investiční projekty Číňané v Maďarsku financovali?

Je zásadní rozdíl mezi tím, čeho chce investicemi ve střední Evropě dosáhnout Čína, a čeho by skrze čínské investice chtěly dosáhnout samotné středoevropské státy. Střední Evropa chce investice „na zelené louce“, vytváření pracovních míst, snižování nezaměstnanosti a příliv technologií. Číňané by tu ale rádi investovali hlavně do infrastruktury, a to se jim zatím v rámci členských států Evropské unie nedaří. Úspěšní jsou v zemích mimo EU na Balkáně, v Srbsku nebo Černé Hoře.

V Maďarsku tak zatím sázejí hlavně na nákupy – koupili si třeba velkou chemičku BorsodChem (koupila ji čínská skupina Wanhua. BorsodChem působí i v České republice, pozn.red.), v Maďarsku investovaly v oblasti služeb taky technologické společnosti Huawei a ZTE, ale nebyly to investice do výroby. Podobný styl čínských akvizic vidíme i v jiných zemích regionu.

• V Česku se většina čínských investic pojí se skupinou CEFC (aktuálně v problémech, psali jsme např. ZDE). Má i Maďarsko nějaké "synonymum" pro investice z Číny, jako je právě CEFC pro ČR?

Čínské investice jsou v Maďarsku hodně koncentrované, stojí za nimi vlastně jen tři hlavní investoři, ale něco jako CEFC tam není. Maďarsko je sice středoevropským sídlem Bank of China, takže témata jako finanční trh a internacionalizace jüanu, aby se stal světovou měnou, jsou důležitá. V Maďarsku funguje první regionální clearingové centrum pro jüan. Ale to stále nejsou investiční aktivity Číny v Maďarsku.

• Evropská unie v čele s Německem a Francií tlačí na spuštění screeningového mechanismu, který by posuzoval rizikovost budoucích ruských nebo čínských investic do strategických odvětví. Jak se na tenhle plán dívá Viktor Orbán?

O tom se v maďarské politice vlastně nemluví. Před víc než rokem maďarská vláda představila návrh na podobný screeningový mechanismus nikoli na úrovni EU, ale na úrovni Maďarska. Neslyšel jsem o tom, že by se Orbánův kabinet nějak vyjadřoval k nadnárodnímu screeningu. A na základě dosavadních zkušeností by mě překvapilo, kdyby Maďarsko podpořilo v téhle otázce jednotný celounijní postup.

Číňané táhnou

• Čínský projekt nové Hedvábné stezky, který Peking prezentuje jako jedinečnou šanci, jak oživit obchod Číny s Evropou i Afrikou, ale kritici v něm vidí nástroj na posilování čínského vlivu ve světě, má tedy v Maďarsku silné zastánce?

Ano, Maďarsko bylo vůbec první zemí v Evropě, která podepsala memorandum o spolupráci v projektu nové Hedvábné stezky. Maďarsko se vidí – stejně jako jiné státy regionu – jako brána nebo most pro čínské investice směrem do Evropy. Navíc Budapešť souhlasila s vybudováním či modernizací železniční tratě Budapešť-Bělehrad, s případným prodloužením až do řeckého přístavu Pireus (i ten si koupili Číňané, pozn.red.). Momentálně ale v tomhle projektu vidím hlavně prosazování čínských zájmů, a ne těch maďarských.

• Čína není jediná velmoc, o jejíž přízeň se Viktor Orbán uchází. Podobné je to i s Ruskem, které třeba poskytlo finance na dostavbu jaderné elektrárny Paks. Jak se Orbán staví k Moskvě, je to v něčem jiný přístup než vůči Pekingu?

Ani Čína, ani Rusko nejsou v maďarské veřejné debatě brány jako hrozby. Je to tedy jiné než třeba v Polsku, kde Rusko je hrozbou, a Čína ne. Ruský a čínský přístup ke státům střední Evropy je taky naprosto odlišný. Rusko tu má geopolitické zájmy, Čína ne. Přístup Pekingu je tak orientovaný hlavně na ekonomiku, i když vidíme, že se postupně snaží posilovat i svůj politický vliv v regionu. Na rozdíl od Číny, kterou Orbán používá jako páku proti EU, jsem nikdy vládu v Maďarsku neslyšel zmínit Rusko jako důležitého partnera, který by byl protiváhou unie.

• Maďarsko má na rozdíl třeba od Česka či Slovenska výraznější čínskou komunitu. Hraje to nějakou roli při prosazování čínských zájmů v Maďarsku nebo v tom, jak se premiér Orbán k Pekingu chová?

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky