I přes spory některých států o jednotlivá území na světě existuje pravděpodobně jen jedna jediná skutečná "země nikoho". Už sto let vedou obě země spory překvapivě nikoli o tom, kdo oblast získá, ale kdo se jí zbaví.

Nejde ani tak o to, že by nechtěly rozšířit své území, ale se ziskem je spojená i ztráta jiné strategické oblasti - Halaibského trojúhelníku. Ten v roce 1902 připadl Súdánu, i když leží nad 22. rovnoběžnou dělící od sebe oba státy. A naopak Bir Tawil je oficiálně egyptský, i když leží od rovnoběžky směrem dolů na jih.

Jenže zatímco Halaibský trojúhelník je bohatý na zlato, Bir Tawil je pustina v Núbijské poušti, bez obyvatel, vody a daleko od civilizace. Oba státy se jí oficiálně zřekly a ve svých mapách světa ji přikreslují svému sousedovi.

Dcera se stala princeznou

Bílé místo na mapě, které má ve skutečnosti rozlohu 2060 kilometrů čtverečních, zaujalo Jeremiaha Heatona. Farmáře z americké Virginie, který slíbil své dceři Emily, že jí splní přání stát se princeznou.

Vyžádal si povolení od egyptských úřadů, vydal se na 14hodinovou cestu pouští a v den Emiliných sedmých narozenin vztyčil 16. června 2014 vlajku na skalnatém kopci v poušti.

"Území Bir Tawil by mělo být navždy známé jako Království severního Súdánu. Království je ustanoveno jako svrchovaná monarchie se mnou jako králem, a s Emily jako princeznou," napsal Heaton na svůj Facebook.

Kolonizátorů bylo už víc

Pravda, nebyl první, kdo území "kolonizoval". Před ním do skal zapíchli vlajku například britský spisovatel a dopisovatel deníku The Guardian s filmařem Omarem Robertem Hamiltonem.

A přes internet území obsadilo pár dalších kolonizátorů – oblast je se tak nazývá například i Velkoknížectví Bir Tawil, Říše Bir Tawil nebo Spojená arabská republika Bir Tawil.

Zatímco jiným stačilo se pochlubit kamarádům v hospodě, Heaton si ze svého nápadu udělal menší byznys – včetně toho, že prodal práva na svůj dojemný příběh o otcovské lásce televizi.

Celou akcí si vysloužil řádně rozporuplné reakce: od nadšení z recese až po kritické ohlasy, kdy ho lidé přirovnávali k novodobému kolonizátorovi – bílému muži, který se cpe na africké území… Případně litovali jeho dceru, ze které podle nich vyroste rozmazlený člověk, který si myslí, že dostane vše, po čem touží.

Příběh o rodině a záchraně planety

Nutno však Heatonovi nechat, že si s myšlenkou Království řádně vyhrál. Založil internetové stránky, na nichž představuje vizi budoucnosti své země, která by se podle něj měla z nehostinné pustiny stát územím plným zeleně.

A to díky tomu, že dá pozemky k dispozici vědcům, aby přišli na způsob, jak z pouště vykřesat úrodnou půdu. Výsledky jejich výzkumu by poté podle něj pomohly vyřešit potravinovou krizi v mnohých afrických zemích.

zdroj: YouTube.com

Na svůj plán pětiletého rozvoje země ale potřeboval alespoň základ státního rozpočtu, proto si loni založil kampaň na crowdfundingovém serveru IndieGoGo. Žádal 250 tisíc dolarů, sešlo se mu jich 10,5 tisíce. Jeho recesistická pětiletka našla zastání u 159 dárců, kteří mohli získat například titul královského osadníka, rytíře nebo guvernéra. 

Ten si mohou stále ještě koupit - překvapivě přes české internetové stránky. V Česku totiž vznikl North Sudan Scientific Fund.

Česká stopa v pohádce o království

"Jeho smyslem je koncentrace prostředků na vybudování Království Severního Súdánu jakožto ve světě nevídané laboratoře, kdy unikátní území Království umožní tolik potřebný výzkum v oborech zúrodňování desertifikovaných oblastí, hledání zdrojů pitné vody nebo využití obnovitelných zdrojů energie," uvádí zakladatel fondu, český advokát Jan Štainbruch, který stojí i za založením královské ambasády v Česku.

To, že se někdy podaří vybrat peníze, je prakticky nereálné. Heatona pravděpodobně brzy přestane jeho hra pro dceru bavit a stejně je jeho šance na mezinárodní uznání jeho království prakticky nulová. Stejně jako obdobný projekt Liberlandu. To už má větší naději Ital, který si vyhlásil stát na vlastním pozemku, byť uprostřed kruhového objezdu...