„Evropská rada rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v aktuální podobě návrhu závěrů mimořádné Evropské rady, který má ČTK k dispozici.

Hlavním tématem únorového summitu EU je návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na finanční pomoc Ukrajině. Zvýšení rozpočtu přitom na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná.

Orbánův poradce v pondělí na sociální síti X napsal, že je Maďarsko otevřeno tomu, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“. Zda s tím budou souhlasit ostatní členské státy, zatím není známé. Diplomatická jednání pokračují.

Maďarsko mimo jiné požaduje, aby se pomoc pro Ukrajinu každý rok znovu schvalovala, respektive aby ji případně Budapešť mohla každoročně vetovat. S tím ale členské státy EU nesouhlasí. Podle nejmenovaného vysokého představitele EU došlo v maďarskému postoji k určitému posunu. „Zatím ale dohoda není,“ řekl tento zdroj a dodal, že vyjednávání s maďarskou delegací se v posledních týdnech odehrávala téměř každodenně. „Nyní jsme dospěli do stadia, kdy je to už na lídrech, aby rozhodli, co dál,“ dodal unijní zdroj.

Za nejlepší řešení je stále považována dohoda všech 27 států, o možném plánu B nechtěl vysoký představitel EU příliš mluvit. Vše se podle něj uvidí až přímo na summitu. Jisté nicméně je, že v případě dohody pouze 26 států by se musela pomoc schvalovat jinou cestou, nejspíš formou mezivládních dohod, což by v mnohých zemích znamenalo i ratifikaci parlamenty. A celý proces by tak trval dlouhé měsíce či roky a byl by „noční můrou“, jak to unijní zdroj nazval. Ukrajina přitom finance potřebuje co nejdřív.

„Frustrace mezi členskými státy narůstá, stejně tak i nervozita,“ uvedl zdroj z EU. V minulý dnech se dokonce začaly objevovat hlasy, zda by unie neměla vůči Maďarsku přitvrdit, včetně odebrání hlasovacích práv. To by bylo teoreticky možné podle článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ostatní členské státy by se ale musely shodnout na tom, že se daná země odchýlila od základních hodnot EU. Zda i toto téma bude předmětem čtvrteční diskuse, rovněž nebylo jasné. S premiéry a prezidenti se každopádně má během summitu přes videohovor spojit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu ale členské státy řeší i navýšení takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (124 miliard korun) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jak napsal server Politico, s navýšením této pomoci souhlasí nakonec i Maďarsko, nicméně za podmínky, že jeho příspěvek půjde na „nesmrtící vybavení“.

Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. V případě nynějších pěti miliard eur by tak například Česká republika měla podle informací ČTK zaplatit kolem 2,3 miliardy korun.