Režim nemá úctu k našim pacientům

„Odmítáme poslouchat jakékoliv rozkazy od nelegitimního režimu, který prokázal, že nemá úctu k našim nebohým pacientům,“ uvedla protestní skupina v prohlášení. Čtyři lékaři Reuters potvrdili, že přestali pracovat. „Chci, aby se vojáci vrátili do svých kasáren, a proto my lékaři nepůjdeme do nemocnic,“ uvedl 29letý lékař v Rangúnu. Doplnil, že délka stávky bude záviset na situaci. Do kampaně za občanskou neposlušnost se zapojily i studentské a mládežnické skupiny.

Barmská armáda v noci na pondělí provedla vojenský převrat, zadržela nejvyšší politické vůdce, včetně šéfky vlády Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Svůj krok zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách. Národní liga pro demokracii (NLD) barmské vůdkyně Su Ťij v nich získala absolutní většinu hlasů. Převrat odsoudila většina světa včetně USA a Evropské unie včetně Česka.

Výzvy na podporu demokracie v Barmě

V dosud největším protestu proti převratu obyvatelé největšího barmského města Rangúnu v úterý večer skandovali „zlo odejdi“ a bouchali do kovových hrnců, což má podle místní tradice zahnat zlo či špatnou karmu.

Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Barmu Christine Schranerová Burgenerová vyzvala Radu bezpečnosti, aby „vyslala společný jasný signál na podporu demokracie v Barmě“. RB OSN jedná o možném prohlášení, které by převrat odsoudilo a vyzvalo armádu, aby dodržovala lidská práva, respektovala právní stát a okamžitě propustila nezákonně zadržované, uvedli podle Reuters diplomaté. Takové prohlášení však v 15členné Radě vyžaduje konsenzus.

Diplomat z čínské mise při OSN řekl, že dospět k shodě ohledně návrhu prohlášení bude obtížné. Uvedl přitom, že jakékoliv kroky by neměly vyvolat další eskalaci napětí či situaci dále zkomplikovat. Americký prezident Joe Biden pohrozil barmským generálům obnovením sankcí. Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mark Milley se po převratu neúspěšně pokusil s barmskou armádou spojit.

Na převrat v Barmě upozornila i sportovní instruktorka, která na videu tančí na veselou a energickou písničku, zatímco na široké silnici za ní projíždí vojenský konvoj. Videu se dostalo velké pozornosti v Indonésii, odkud písnička, na kterou žena tančí, pochází. I přes veselou hudbu jde podle listu South China Morning Post o oblíbený protestsong, který často slouží jako kulisa příspěvků na sociálních sítích, kde se lidé vysmívají úřadům či vládě. „Netancovala jsem, abych se vysmívala nebo zesměšnila nějakou organizaci. Tancovala jsem na taneční sportovní soutěž,“ napsala instruktorka. „V Neipyijtu nejsou oficiální konvoje ničím neobvyklým, takže jsem si myslela, že je to normální, a pokračovala jsem,“ dodala.