Dnes je neděle 19. září 2021., Svátek má Zita
Počasí dnes 15°C Skoro zataženo

Vojenský převrat v Barmě: Zdržena Su ťij a další politici, v zemi platí výjimečný stav

Vojenský převrat v Barmě: Zdržena Su ťij a další politici, v zemi platí výjimečný stav
Barmská armáda blokuje příjezdové cesty k parlamentu | zdroj: Profimedia

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Vedení země se ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok.

Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.

Na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. V obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

profimedia-0443019387 Návštěva barmské vědkyně Do Aun Schan Su Ťij v České republice v červnu 2019 | zdroj: Profimedia

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Spojené státy, Austrálie, generální tajemník OSN či organizace Amnesty International vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvaly barmskou armádu k propuštění Su Ťij i dalších politiků. Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze "interní věc" Barmy.

Zdroje: