Návrh digitalizace podle něj vláda sněmovně předloží do poloviny roku. Sněmovna už letos rozhodla o odložení části nového stavebního zákona, která počítala se vznikem specializovaných stavebních úřadů.

Odklad účinnosti části zákona podle Kupky eliminoval riziko, že místo urychlení dopravní výstavby nastane při povolování staveb kolaps. Ten by podle vlády vyvolaly strukturální změny, které počítaly se vznikem specializovaných stavebních úřadů v krajích. Ministr v této souvislosti uvedl, že problém by byl především při personálním zajištění úřadů, což by ochromilo vydávání stavebního povolení.

Místo toho se chce vláda zaměřit na digitalizaci jednotlivých postupů ve stavebním řízení. Podle Kupky bude možné sledovat jednotlivé kroky a postupy úřadů elektronicky v přehledných tabulkách. V nich by měly být údaje o aktuálních krocích daného úřadu, lhůtách a dalších podmínkách. „Tato digitální stopa přinese jednoznačnost v postupech a posílení odpovědnosti jednotlivých úředníků,“ dodal ministr.

Návrh této části zákona by měl podle něj jít v první polovině dubna do meziresortního připomínkového řízení, do poloviny roku pak vláda slibuje jeho předložení do Sněmovny.

„Vláda se do budoucna bude chtít při změně stavebního zákona zaměřit také na úpravu podmínek pro územní plánování. Jsem přesvědčen, že role územního plánování, regulačních plánů a následné povolování staveb jako komplex skutečně urychluje rychlost stavebního řízení a tu potřebujeme,“ uvedl ve videopříspěvku ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Změny v této oblasti ovšem podle něj budou zřejmě trvat déle.

Vládní koalice se už dříve dohodla také na snížení počtu stavebních úřadů na 371 místo současných zhruba 700. Podle dohody část starostů o stavební úřad přijde, půjde například o ty, kde má agendu ve správě pouze jeden úředník.

Zachovány by ze současného znění stavebního zákona naopak měly být například princip apelace nebo fikce souhlasného stanoviska. K původnímu datu, 1. červenci 2023, by dále měla vstoupila v platnost část, která se týká takzvaných vyhrazených staveb, tedy velkých investičních akcí, jako jsou například liniové stavby, které podle nové legislativy budou spadat do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu.

Komplexní novelu chce Bartoš probrat ve Sněmovně do konce tohoto roku. Až ta bude podle ministra mít za cíl zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu.

Bartošova předchůdkyně a stínová ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová už dříve varovala před možnou dvojkolejností, kdy by zákon umožnil státu zabezpečit své stavby, ale občané by stále měli potíže. Je podle ní také důležité zajistit, kdo se bude zabývat problémem černých staveb.