Krajní pravice v Německu a Rakousku znovu na námluvách. I tentokrát je u toho Čech Bystroň

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Alternativa pro Německo chce více spolupracovat s rakouskou stranou Svobodných. Zatímco AfD posílily nedávné volební úspěchy na východě Německa, Svobodní se teprve dávají dohromady po skandálu s ruskou stopou, kvůli němuž vloni padla rakouská vláda. O kontakty obou stran se dlouhodobě stará i poslanec Bundestagu s českými kořeny Petr Bystroň. Ten je i spojkou mezi AfD a hnutím Trikolóra Václava Klause mladšího, píše Vojtěch Berger na serveru Hlídací pes.

Petr Bystroň (vpravo) s rakouským exministrem vnitra Herbertem Kicklem

Petr Bystroň (vpravo) s rakouským exministrem vnitra Herbertem Kicklem , zdroj: Facebook: Petr Bystron

"Až se dostaneme k moci, tak levicové extremisty jako jste vy 'uklidíme'. A bude konec s levicovým extremismem, to vám garantuji," hrozil Bystroň předloni při jednom z mítinků aktivistům z hnutí Antifa a odvolával se právě na Rakousko, kde už podle něj Svobodní s tímto "úklidem" začali.

Bystroň tehdy tvrdil, že jedním z prvních kroků jeho AfD u moci bude razie v německých tajných službách, podobná té, kterou krátce po nástupu do vlády provedla v Rakousku právě strana Svobodných.

Dnes je všechno jinak. Rakouskou vládu smetl skandál s tajně pořízenou videonahrávkou z ostrova Ibiza, na níž se tehdejší šéf Svobodných Heinz-Christian Strache s údajnou příbuznou ruského oligarchy dohaduje o volební podpoře své strany výměnou za státní zakázky. Aféra "Ibiza" během několika dní pohřbila Stracheho politickou kariéru i ambice Svobodných.

Naopak AfD třikrát zabodovala v zemských volbách v Sasku, Braniborsku a Durynsku a skončila v nich vždy druhá. Zemské volby posílily i její sebevědomí na celostátní úrovni.

Ve stejné frakci jako Okamura

Obdiv tak už dnes nemíří směrem do Vídně, ale právě naopak. Koncem ledna se na společné konferenci s AfD v Berlíně objevil bývalý rakouský ministr vnitra Herbert Kickl. U mikrofonů seděla i spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová a čestný předseda strany Alexander Gauland. Kickl přijel z Rakouska s nabídkou výrazně posílit spolupráci obou stran.

AfD a Svobodní podle něj mají mnoho společného v oblastech bezpečnosti, azylu a migrace. Kickl také zmínil údajné "totalitární tendence" v Německu i Rakousku, když majitelé sálů například nechtějí pronajímat své nemovitosti pro stranické akce AfD, jako naposledy v případě sněmu berlínské odnože strany.

Alternativa pro Německo se navíc stala útočištěm pro některé spolupracovníky Svobodných, kteří přišli o místo po pádu rakouské vlády. Podle deníku Die Presse našlo od loňska novou práci v německém parlamentu u AfD hned několik lidí, kteří dřív pracovali například na ministerstvech vedených nominanty Svobodných.

Obě strany k sobě mají blízko dlouhodobě, nejen jazykově. Před volbami do Evropského parlamentu se loni snažily vést společnou celoevropskou kampaň s dalšími stranami, které nakonec po volbách vytvořily europarlamentní frakci Identita a demokracie. Do ní patří mimo jiné italská Liga Mattea Salviniho či francouzské Národní sdružení Marine Le Penové – a také česká SPD Tomia Okamury a její dva zvolení europoslanci.

Petr Bystroň se před cestou rakouského exministra do Německa sešel ve Vídni s poslankyní rakouského parlamentu za Svobodné Susanne Fürstovou. Na Facebooku napsal, že setkání bylo "přípravou na návštěvu" zmiňovaného Herberta Kickla v Berlíně.

"Pochodovat zvlášť, udeřit společně"

Bystroň po emigraci z Československa zakotvil v Bavorsku, kde se po vzniku AfD stal na čas i šéfem tamní zemské organizace strany. V roce 2017 po zvolení poslancem Bundestagu přesunul těžiště svých aktivit do Berlína.

Se stranou Svobodných bavorskou AfD nespojuje jen geografická blízkost, ale například i kontakty na Identitární hnutí – od roku 2019 označené německou tajnou službou oficiálně jako "extremistická organizace". Kvůli vazbám na identitáře byla kritizovaná právě i strana Svobodných, ještě jako koaliční partner v předchozí rakouské vládě.

Právě kvůli těmto vazbám také před rokem německá civilní kontrarozvědka prohlásila AfD celostátně za "případ k přezkoumání", což je jeden z předstupňů případného sledování této strany zpravodajskými prostředky včetně odposlechů a informátorů. V 500stránkovém zdůvodnění se také na několika místech objevuje jméno Petra Bystroně.

Ten v uplynulých třech letech mimo jiné řekl, že "AfD musí být ochranným štítem pro lidi, kteří se angažují u identitářů či u Pegidy (protiislámské hnutí, pozn. red.)" a že "identitáři jsou dnes pro AfD tím, čím kdysi byli Greenpeace pro stranu Zelených".

Jak blízko by se přitom měla strana samotná k identitářům přiblížit, aby to jí samotné nepřineslo problémy, vyjádřil slovy "pochodovat zvlášť, udeřit společně". Kvůli těmto vyjádřením ho také několik měsíců během roku 2017 sledovala bavorská kontrarozvědka.

Předloňská analýza Nadace Heinricha Bölla hodnotí bavorskou AfD ve srovnání s ostatními zemskými organizacemi strany jako "krajně napravo". Tímhle směrem se podle dokumentu posunula právě v éře předsednictví Petra Bystroně v letech 2015 – 2017.

Bavorská AfD "se řídí islamofobním a maximálně restriktivním přístupem k azylu" a je v ní řada "personálních propojení s krajní pravicí, která jsou ovšem popíraná nebo jen napůl přiznávaná," popisuje dokument stranu, kterou Bystroň pomáhal formovat.

Když deník Die Tageszeitung mapoval síť spolupracovníků všech poslanců AfD v Bundestagu a jejich vazby na krajní pravici, včetně dřívějšího členství v krajně pravicových sdruženích nebo činnosti v extremistických médiích, našel v týmu Petra Bystroně takových spojení hned několik. Vedla mimo jiné ke krajně pravicovým blogům či časopisům.

Češi ve službách AfD

Poslanec Bystroň ale kromě německo-rakouských vazeb utužuje i kontakty s rodným Českem. Loni se přihlásil k nově založenému hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího a vystoupil na ustavujícím sjezdu strany. Bystroň je s exprezidentem dlouhodobě v kontaktu a Klaus starší naopak v minulosti mnohokrát podpořil AfD na akcích přímo v Německu.

V širším okruhu spolupracovníků Petra Bystroně přímo v Berlíně se podle všeho pohybuje i Češka Hana Křížková. Z příspěvků na Facebooku a Instagramu, ve kterých je označena, zároveň vyplývá, že působí i v předsednictvu berlínské pobočky mládežnické organizace AfD "Junge Alternative".

hana-krizkova-3 Hana Křížková a vedení berlínské buňky Junge Alternative, zdroj: Instagram JA Berlin

Jméno Křížkové coby spolupracovnice Bystroňova týmu sice nikde oficiálně nefiguruje, z její adresy ale přišla česky psaná odpověď na dotaz HlídacíPes.org zaslaný Bystroňově kanceláři.

Mail sice původně mířil v němčině na jinou, oficiální adresu německého poslaneckého asistenta Petra Bystroně Christopha Höppela, místo něj ale česky zareagovala právě Křížková. Na další dotazy ohledně spolupracovníků Petra Bystroně i její vlastní pozice v poslancově týmu už ale neodpověděla.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: krajní pravice Německo Rakousko AfD Trikolora politici zahraničí

Zdroje: HlídacíPes.org