Jak po zhruba hodinovém jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS novinářům řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Koudelka uvedl, že BIS své zákonné povinnosti neporušila. Potvrdil také, že za dobu jeho vedení nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů ani že nezažil nátlak na ukončení sledování, konstatovala komise.

„Také bylo jasně řečeno, že ze strany předsedy vlády na plukovníka Koudelku nebyl vyvíjen žádný nátlak, který by se týkal uvedených kauz, ale v podstatě ani žádných jiných,“ doplnil Bělobrádek. Zástupce hnutí ANO v komisi Robert Králíček zdůraznil, že premiér Andrej Babiš (ANO) nevyvíjel tlak na Koudelku, aby zastavoval jakékoli operativní prověřování osob.

Prezidentská kancelář dnes naopak obvinila Koudelku, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu (stanovisko prezidentské kanceláře ZDE). Hrad to vyvozuje z toho, že Koudelka od roku 2018 neodpověděl na dotaz prezidenta, zda BIS při odposlouchávání nejbližších spolupracovníků prezidenta zjistila konkrétní bezpečnostní rizika pro ČR. "V rozporu se zákonem nedostal prezident na svoji otázku do dnešního dne odpověď. Zároveň prezident nebyl ředitelem BIS upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí," uvedl Hrad.

Prezident v neděli v rozhovoru pro Blesk obvinil ředitele BIS z toho, že před několika lety nařídil odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí včetně ekonomického poradce Martina Nejedlého. Protože sám nemá telefon a využívá telefony spolupracovníků, týkají se podle Zemana odposlechy i jeho. Řekl také, že kvůli záležitosti kontaktoval premiéra, který mu posléze sdělil, že odposlechy zastavil. Podle prezidenta u toho byl přítomen i jeho kancléř Vratislav Mynář. Babiš to v úterý popřel. „Mohu konstatovat, že jsou to tvrzení proti tvrzení na jedné straně premiéra a ředitele BIS a na druhé straně prezidenta,“ uvedl Bělobrádek na dotaz novinářů, zda tedy někdo lhal.

Tříbodové usnesení komise

Komise na závěr přijala tříbodové usnesení. V něm konstatuje, že Koudelka potvrdil, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. Koudelka podle druhého bodu usnesení informoval, že nikdy nebyl tlak předsedy vlády na jeho osobu, aby ukončil operativní prověřování jakékoli osoby. Ve třetím bodu komise konstatuje, že neexistují žádné indicie, že by BIS použila zpravodajskou techniku v rozporu se zákonem o BIS.

Zasedání komise bylo uzavřené, mluvilo se na něm i o zákonném rámci odposlouchávání. Bělobrádek po něm uvedl, že pokud někdo z BIS požádá o odposlechy, povoluje to předseda senátu Vrchního soudu v Praze. V případě, že by na odposlouchávaném čísle byl zaznamenán hovor konkrétní osoby, který nesouvisí, je smazán. Povolení musí být písemné a týká se veškeré zpravodajské techniky. Povolení na odposlechy platí po čtyři měsíce, pak musí zpravodajci požádat znovu.

Uvedl také, že v případě, že zazní obvinění z úniku informací, tak BIS toto podezření prověřuje. „Ano, to zaznělo, že se to prověřuje,“ řekl.

Zeman je dlouhodobým kritikem BIS a Koudelky. Šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti a v řadě případů zpochybnil kvalitu práce BIS. Prezident usiloval o to, aby Koudelka v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby BIS provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.

Definice ústavních činitelů podle právníka Jana Kysely neexistuje. „Ústavní činitelé jsou ti, které popisuje ústava. Najdete tam poslance, senátory, členy vlády, prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu, soudce. Najdete tam prezidenta, viceprezidenta Nejvyššího kontrolního ústavu, členy bankovní rady České národní banky,“ řekl ČTK s tím, že mohou být zahrnuti i představitelé obcí, záleží na zvoleném kritériu. O čtyřce nejvyšších ústavních činitelů se hovoří jako o prezidentovi, premiérovi a šéfech obou parlamentních komor. Kysela to považuje za nepřesné.