Ačkoliv podle některých zdrojů se tento svérázný nákyp připravoval na ostrovech už ve středověku, pravděpodobnější verze jeho původ datují do 17. století. Také jeho označení „plum puding“ neodkazuje ke švestkám, ale k nynějším hrozinkám.

Předchůdci současného pudinku byly slanější. Často obsahovaly, samozřejmě v bohatších domácnostech, vedle sušeného ovoce i maso a vařily se v páře někdy napěchované do střev nebo žaludků zvířat. Podle některých názorů se však pudink vyvinul i z kaše slazené ovocem, která se jídala o svátcích, ale i během postního období už ve středověku.

Postupem času začala v nákypu převládat sladká složka. Přibyl cukr, samozřejmě tam, kde na něj měli, a více sušeného ovoce. Byl oblíbeným svátečním jídlem - nejen vánočním. Tradiční součástí vánoční tabule se stal až v 19. století. A jako „vánoční pudink“ ho poprvé zapsala britská kuchařka a básnířka Eliza Actonová ve své bestsellerové kuchařce cílené na domácí vaření a pečení poprvé vydané v roce 1845.

Pudink se rozšířil i do Irska, Severní Ameriky, Jižní Afriky i do Austrálie a na Nový Zéland. Ujal se také zvyk připravovat pudink krátce před počátkem nebo v počátku adventu, aby se všechny ingredience správně rozležely.

V roce 1927 organizace British Empire Board, mající za cíl podpořit obchod uvnitř impéria a domácí výrobky, požádala britskou královskou rodinu o její rodinný recept na pudink. Bylo jí vyhověno, mělo to však háček - urozený recept byl kalibrován pro 40 lidí. Prošel tedy úpravou, která ho zeštíhlila na porci pro osm strávníků, zároveň byl však propagačně obohacen o ingredience pocházející z různých částí impéria, které měly reprezentovat.

Nakonec tak obsahoval brandy z Kypru, rybíz z Austrálie, australské hrozinky, kanadská jablka, jamajský rum a anglické pivo. Recept byl o rok později rozeslán do novin a ženských magazínů a setkal se s pozitivním ohlasem. Z dob krize pak pochází výrazně skromnější recept na pudink, kdy se místo alkoholu přidával čaj a chyběla vejce.

Kolik rodin, tolik pudinků?

Jediný recept na vánoční pudink ostatně neexistuje a s trochou nadsázky ho lze přirovnat k tuzemskému bramborovému salátu, který si každá rodina dělá po svém, a některé své recepty tají. Stále však, v případě pudinku, jde o mix dražších až drahých surovin.

Do pudinku se tak míchá pivo a rum, máslo, vlašské ořechy, bílá mouka, vajíčka, kandované a sušené ovoce různých druhů, mandle a samozřejmě voňavé koření. Což vytváří výrazný a pestrý mix chutí, které ne každá nátura a žaludek unesou. I nyní se týdny před Vánoci, po několik hodin, vaří v páře a o svátcích se ohřeje a také oflambuje pomocí dalšího alkoholu - třeba brandy.

S vánočním pudinkem se pojí také tradice zapékání mince, která má nosit štěstí tomu, kdo ji najde. To je však přece jen krapet nebezpečná věc, neboť zubař rozhodně není levná záležitost.