Faeserová to řekla v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag, jehož znění má agentura ČTK k dispozici. Ministryně, která dosud kontroly na české a polské hranici odmítala, je nyní považuje za jednu z možností boje proti převaděčům.

Šéfka vnitra obrací

„Musíme jednat pragmaticky. Z mého pohledu je to jedna z možností, jak tvrději bojovat proti převaděčům,“ řekla Faeserová. Reagovala tak na přímý dotaz, zda kontroly s Českem a Polskem chystá, když ve středu v parlamentu stálou ostrahu hranic zmínila.

„K boji proti pašerákům může být správné zavést krátkodobé stacionární hraniční kontroly,“ prohlásila ve Spolkovém sněmu ministryně.

Následující tweet připomíná, že politička ještě nedávno byla proti takovým kontrolám. Její obrat dává do souvislosti s bavorskými volbami 8. října.

Obwohl sie selbst Grenzkontrollen bis vor wenigen Tagen noch kategorisch ablehnte ? Darf man das jetzt vielleicht als verzweifeltes Wahlkampf-Manöver für den 8.10.23 verstehen ? Und ab etwa 9.10. dann wieder doch keine Grenzkontrollen mehr ? https://t.co/RKBaMeHdUu

— Reinhard Kessler (@ReinhardKessle1) September 22, 2023

Téma migrace bylo tento týden opakovaně předmětem debat poslanců. Faeserová ale během těchto rozprav zdůrazňovala, že stálé kontroly nejsou tak účinné, jako jsou namátkové kontroly a skrytá pátrání. Za skrytá pátrání jsou v Německu označovány prohlídky bez konkrétních podezření, nasazováni jsou také často policisté v civilu a v neoznačených autech.

Páteční zpráva portálu welt.de v titulku píše, že Faeserová chce zřídit krátkodobé hraniční kontroly, v rozhovoru s nedělníkem je ministryně nevylučuje a označuje je jako jednu z možností.

„Takové dodatečné kontroly musí být dobře zkombinovány s ostrahou celého pohraničí s pomocí skrytých pátrání. Kvůli tomu jsme již výrazně posílili přítomnost spolkové policie na polské a české hranici. Nelze si ale namlouvat, že nepřijde žádný žadatel o azyl, když budou stacionární kontroly. Když nějaký člověk na hranicích o azyl požádá, pak musí být azylová žádost v Německu posouzena, to je jasný právní závazek,“ upozornila v rozhovoru Faeserová.

Statisíce žádostí o azyl

Ministryně poznamenala, že rozhodující zůstává ochrana vnějších hranic Evropské unie, ke které vede cesta přes společný azylový systém.

Obnovení kontrol na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem požadují představitelé některých spolkových zemí, mimo jiné Saska, a také šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz.

Po stálých kontrolách volají také policejní odbory DPolG, které jsou druhou největší organizací hájící zájmy německých policistů. Podle DPolG kontroly umožní vracet nelegální migranty přímo od hranic, což teď není možné.

Faeserová v pátek poslancům Spolkového sněmu řekla, že migrační situace je v Německu složitá a že do konce srpna v zemi podalo žádost o azyl přes 200 000 lidí. Očekává se, že azylových žádostí by letos mohlo být až 400 000.