Velká Británie čelí náporu migrantů. Jak je ale odradit od vstupu na ostrov? Britská vláda rozhodla využívat k jejich ubytování místo vlídných hotelů plavidla a vysloužilé vojenské objekty. Tento krok ale vyvolal kontroverzi. Některé obce se obávají dopadů na služby a možných protestů před těmito zařízeními. Aktivisté zase hovoří o nehumánním zacházení s migranty ze zemí jako Irák, Írán, Sýrie, Afghánistán či Albánie.

V britských hotelech však žije přes 50 tisíc migrantů. „Vysíláme jasný vzkaz, že tady bude náležité ubytování, ale nikoli luxusní,“ prohlásila náměstkyně ministra spravedlnosti Sarah Dinesová. Největší obavy vzbuzuje jedno konkrétní zařízení.

V pondělí se tam nastěhovala padesátka žadatelů o azyl. Lidskoprávní organizace ho přitom označují za plovoucí vězení: Bibby Stockholm je třípatrová loď postavená v roce 1976 firmou Nederlandse Scheepsbouw. Jako ubytovna slouží od roku 1992. Nyní ji vlastní společnost Bibby Line, která má jasně prokazatelné historické vazby na obchod s otroky, upozornil server Euronews. Podle přední britské charitativní organizace Refugee Council není loď určena pro počet migrantů stanovený vládou.

Její kapacita je 222 pasažérů, britská vláda však chce na její palubě ubytovat více než pětistovku migrantů. Svaz britských hasičů proto varoval, že 47 let staré plavidlo se může stát pro každého ubytovaného „smrtící pastí“.

Místní se rovněž obávají o bezpečnost. Vláda je uklidnila, že uprchlíci se budou moci svobodně pohybovat mimo loď, všichni však budou před ubytováním dobře prověřeni a každý odchod zaregistruje přístavní bezpečnostní služba.

Bylo to temné místo

Znepokojivá je ale i minulost Bibby Stockholm. Plavidlo nebylo v Evropě využíváno pouze jako ubytovna, Nizozemsko ho provozovalo jako tvrdé záchytné centrum. Koncem 90. let poskytla loď útočiště dvaapadesáti bezdomovcům v německém Hamburku.

V roce 2005 však již sloužila jako zadržovací centrum s drsnými a skličujícími podmínkami pro uprchlíky v nizozemském Rotterdamu. O sedm let později v cele zemřel kvůli absenci lékařské pomoci alžírský žadatel o azyl. Ačkoli ostatní zadržení informovali o jeho zdravotním stavu dozorce, do cely vstoupili podle organizace State Watch až dvě hodiny po jeho smrti.

Mezi dozorci se v utajení nacházel i nizozemský novinář Robbert van de Griendt. Později popsal jejich kruté zacházení se zadrženými migranty. Rotterdam následně přestal využívat loď coby zadržovací středisko, investoval totiž do nových zařízení. Příběh Bibby Stockholm tím ale nekončí.

V roce 2013 rozmístil na její palubě bomby nespokojený dělník, který pracoval na stavbě nové plynárny na skotských Shetlandských ostrovech v Severním moři. Společnost Petrofac totiž využívala loď jako ubytování pro pracovníky.

Měsíc po odtažení z Lerwicku zvažovaly úřady v irském městě Galway její využití pro vysokoškolské studenty. Z těchto plánů ale nakonec sešlo, odpůrci totiž považovali ubytování studentů v bývalém záchytném centru za nevhodné.

Britská vláda poprvé oznámila využití plovoucí ubytovny pro žadatele o azyl letos v dubnu s cílem hledat levnější alternativy k hotelům. Podle kritiků však potřebovala hotely jenom proto, že kvůli změnám v azylovém systému nedokázala žádosti zpracovat včas.