Koalové v ohrožení: Vědci mají záchranu, ale je hodně kontroverzní
16. 9. 2025 – 15:55 | Zpravodajství | Alex Vávra
Austrálie schválila první vakcínu na světě, která má chránit koaly před chlamydiemi – nemocí, jež způsobuje slepotu, neplodnost a masové úhyny. Zatímco vědci slaví průlom po deseti letech výzkumu, ochranáři varují: bez záchrany eukalyptových lesů očkování samo o sobě nestačí.
Austrálie udělala průlomový krok v ochraně svého národního symbolu – koalů. Populace těchto zvířat v posledních dekádách dramaticky klesají a vědci bijí na poplach. Největším zabijákem se stala chlamydie, zákeřná infekce, která u koalů způsobuje slepotu, bolestivé záněty, neplodnost a často i smrt. V některých koloniích je nakaženo až 70 % zvířat a odhady hovoří o tom, že ve volné přírodě zbývá méně než 100 tisíc jedinců. Vláda Nového Jižního Walesu už v roce 2020 varovala, že pokud se situace nezmění, koalové by mohli být do roku 2050 úplně vyhubeni.
Zázrak z laboratoře: vakcína po deseti letech práce
Naději nyní přináší tým vědců z University of the Sunshine Coast v Queenslandu. Pod vedením profesora mikrobiologie Petera Timmse vznikla jednorázová vakcína, která po více než deseti letech výzkumu slaví první velký úspěch – získala schválení od australského regulátora veterinárních léčiv. Studie na stovkách koalů ukázaly, že očkování snižuje pravděpodobnost rozvoje příznaků chlamydií a zároveň snižuje úmrtnost ve volně žijících populacích nejméně o 65 %.
„Byla to dlouhá cesta. Byly chvíle, kdy jsme to chtěli vzdát, ale dnešek je nesmírně vzrušující,“ řekl Timms. Dodal, že právě jednorázová dávka – bez nutnosti posilovací injekce – byla klíčová, protože plošné očkování divokých zvířat je mimořádně složité. Vědci doufají, že vakcína bude k dispozici zdarma už od příštího roku, a to nejprve v záchranných stanicích a u nejohroženějších populací.
Očkování pomůže, ale bez stromů to nepůjde
Nadšení z vakcíny ale krotí ochranáři. Podle Deborah Tabartové z Australian Koala Foundation je očkování sice krok správným směrem, ale skutečný problém se tím neřeší: „Jak si někdo může myslet, že lze naočkovat 100 tisíc zvířat? Koalové jsou nemocní proto, že nemají žádné prostředí, kde by mohli žít.“
Podobně to vidí i Dave Copeman z Queensland Conservation Council. „Chlamydie jsou velkým stresorem, ale koalové byli ohroženi ještě před jejich šířením. I kdybychom nemoc zvládli dokonale, zůstanou v ohrožení, dokud budeme dál ničit jejich domov,“ upozornil.
Australská vláda si riziko uvědomuje a kromě vakcíny investuje také do ochrany prostředí. Ministr životního prostředí Murray Watt oznámil, že federální fond Saving Koalas Fund získal 76 milionů australských dolarů. V Novém Jižním Walesu zároveň vzniká Velký národní park koalů, který rozšíří stávající chráněná území o 176 tisíc hektarů – plochu o velikosti Velkého Londýna. Nový park by měl chránit více než 12 tisíc koalů a nabídnout útočiště i pro stovku dalších ohrožených druhů.
Budoucnost mezi vědou a přírodou
Koalové jsou přitom nejen symbolem Austrálie, ale i ukazatelem stavu tamní přírody. Tito vačnatci tráví většinu života v eukalyptových stromech, které jim poskytují potravu i bezpečí. Jejich zvláštní tlapy se dvěma protilehlými palci jim umožňují pevně se držet kmenů, a tak se dokonale přizpůsobili svému prostředí. Když ale stromy mizí kvůli požárům, urbanizaci nebo kácení, mizí i šance koalů na přežití.
Vakcína tak představuje důležitou záchrannou brzdu, ale sama o sobě nestačí. „Pokud nemáte strom, nic jiného už příliš nehraje roli,“ připomněl profesor Timms. Záchrana koalů se tak neobejde bez kombinace vědeckého pokroku a tvrdých opatření na ochranu přírody. Otázkou zůstává, zda se Austrálie dokáže postavit výzvě a spojit tyto dvě cesty. Pokud ano, mají koalové šanci zůstat součástí volné přírody i pro generace, které přijdou. Pokud ne, může se stát, že jejich ospalá silueta na eukalyptu bude už brzy patřit jen do učebnic biologie.