Problémy přirovnal k hladomoru z 90. let minulého století, který si vyžádal statisíce obětí, informovala agentura AP. Kim již dříve řekl, že KLDR čelí „doposud nejhorší situaci“ kvůli několika faktorům, včetně pandemie nemoci covid-19, amerických sankcí a přírodních neštěstí z loňského léta.

V nezvyklém přiznání vážné krize Kim ve čtvrtek uvedl, že se straničtí představitelé musí vydat na „další, ještě náročnější Namáhavý pochod, aby alespoň trochu ulevili svému lidu“. Jako Namáhavý pochod (Arduous March) je označováno období boje Severní Koreje s hladomorem v letech 1995 až 1999. Podle odhadů v jeho důsledku zemřelo 220 000 až 3,5 milionu lidí.

Pozorovatelé uvádějí, že v Severní Koreji zatím nejsou patrné známky rozsáhlého hladomoru či humanitární katastrofy. Zvláštní pověřenec OSN pro lidská práva v KLDR Tomás Ojea Quintana ale minulý měsíc varoval, že „vážná potravinová krize“ již nyní vede v Severní Koreji k podvýživě a hladovění. „Objevují se zprávy o úmrtích hlady a roste také počet dětí a seniorů, kteří žebrají, protože je jejich rodiny nejsou schopné živit,“ řekl.

Podle zpravodajského serveru BBC News zprávy o vážných hospodářských potížích přicházejí především z měst v blízkosti čínské hranice, kde mnozí lidé dříve vydělávali na pašování zboží z Číny. Lina Yoonová z mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch v nedávné zprávě s odvoláním na nejmenované kontakty v KLDR napsala, že „poslední dva měsíce do země už neproudí z Číny prakticky žádné potraviny“. „Přibylo obrovské množství žebráků, v pohraniční oblasti zemřeli někteří lidé hlady. Není k dostání mýdlo, zubní pasta ani baterie,“ dodala.

Během stranického sjezdu tento týden Kim uvedl, že země musí vybudovat soběstačnou ekonomiku, snížit závislost na dovozu a vyrábět více spotřebního zboží. Podle analytiků ale změny potrvají dlouhou dobu, protože problémy jsou důsledkem mnohaletého špatného řízení, dobrovolné izolace a sankcí, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství za její raketové a jaderné zbrojní programy.