"Už po prvním požití se budete cítit jako nadčlověk." Podobnými vtipnými (k humoru se ještě dostaneme) hláškami je prošpikován web produktu Kefírer. Trojice brněnských kreativců David Koutný, Tomáš Musil a Lukáš Lukeš vymyslela v hospodě recesistický nápad na kefír s názvem Kefírer.

Původně se neměl žádný kefír vyrábět, měla vzniknout jen virální kampaň na internetu. Jenže kampaň se chytla tak moc a nápad v hlavách natolik uzrál, že se nakonec tvůrci spojili s mlékárnou Kozojedský dvůr a rozhodli se, že Kefírer vtrhne na trh jako skutečný produkt.

Kefírer by vypadal originálně. Bílá lahvička, název, stylizovaný černý knírek a typická Hitlerovská patka. Měl vzniknout ještě Mlíkomouš, s podobně stylizovaným knírem a vlasy Stalina, ale ten se zdaleka tolik nepovedl. Vzhled Kefírerovy lahvičky se ukázal nakonec jako to nejpodstatnější v celém příběhu, ale nepředbíhejme.

Kolem Kefíreru se samozřejmě strhla pořádná diskuse. Našlo se mnoho těch, kteří hodně černý humor o "nejlepších vybraných kulturách" nebo "výrazně zvýšené koncentraci", oceňovali. Neméně ale bylo těch, kterým to celé přišlo přes čáru, jako těžení z postavy Hitlera, znevažování obětí holokaustu a celkově cynická nechutnost.

Autoři se sice zaklínali, že chtěli naopak upozornit na extrémismus a dokonce se spojili s projektem Paměť národa, ale odpůrce tím nijak zvlášť nepřesvědčili. Ostatně podobné debaty se vedou i jinde. V italské provincii Emilia-Romagna právě zakázali prodej veškerých suvenýrů s motivem Benita Mussoliniho, a je tam kolem toho také velké haló.

Ať už Kefírer byl nebo nebyl vtipný nápad, jeho marketingový úspěch byl takový, že se schylovalo k výrobě. Jenže se objevil problém. Na Kefírer, tedy jeho majitele, podal předžalobní výzvu autor německé knihy Už je tady zas Timur Vermes. Jeho kniha je rovněž o Hitlerovi, rovněž humorná a rovněž má na obalu tradiční Hitlerovskou patku.

Timur Vermes v Praze | zdroj: Profimedia

Podle Vermese je design Kefírera jen okopírovaná grafika z obálky jeho knihy. V předžalobní výzvě požaduje všechno možné, včetně takových bizarností, jako je zajištění smazání článků v médiích. Kefírer se nesmí nijak propagovat ani vyrábět, jinak bude soud, hrozí Brňákům Vermes. A těm se do sporu moc nechce a chtějí se s Vermesem dohodnout.

Spisovatel na jejich protinávrh, že vyrobí jen pár set lahviček pro své fandy a pak celý projekt Kefírer ukončí, už měsíc nereaguje.

Vypadá to, že vůdce mezi kefíry nakonec svou bleskovou válku vítězně nezakončí a padne dřív, než vůbec své tažení začal. Jestli je to škoda nebo ne, záleží na vkusu každého z nás. Kefírerův příběh v každém případě ukazuje na bizarnost dnešního světa, kdy mléčné výrobky vymýšlí specialisté na on-line kampaně, dřív než produkt se řeší jeho název a obal. Dříve, než vznikne cokoliv hmatatelného, nabalí to na sebe internetovou komunitu, která se rozdělí na odpůrce a fandy a začnou se řešit hluboké morální aspekty.

Nakonec z toho všeho není vůbec nic, protože v jiném státě zrovna někdo vydal knihu, která má podobný obal. Žijeme ve zvláštní době, která kefírům s čistou chutí prostě nepřeje.