Co je grooming a jak funguje?

Grooming je z anglického „to groom“- upravovat, česat, připravovat. V kontextu zneužívání však znamená něco děsivějšího: cílený proces navazování vztahu s dítětem, jehož konečným cílem je získat důvěru a následně dítě sexuálně zneužít. A to nejen fyzicky- oběťmi groomingu bývají i děti, které pachatel nikdy osobně nepotkal. V době sociálních sítí je totiž virtuální manipulace stejně účinná a často méně odhalitelná.

Podle psychologů jde o strategii psychologické přípravy. Pachatel dítě nezastrašuje, ale naopak ho vtahuje do vztahu, který je zpočátku plný pochopení, podpory a pozornosti. Dítě si pak ani nemusí uvědomit, že se ocitá v síti manipulace.

Psychologicky jde o mistrovské propojení důvěry, izolace a pomalu posouvaných hranic, kdy oběť sama přestane rozeznávat manipulaci od opravdové náklonnosti.

Proč je grooming tak nebezpečný?

Grooming není útok ve tmě, je to postupná eroze bezpečí. Pachatel si buduje vztah nejen s dítětem, ale často i s jeho rodinou. Dokáže se infiltrovat do přirozeného prostředí oběti: do školy, zájmového kroužku nebo online hry.

Zpočátku přichází jako zachránce, který rozumí. Sleduje, co dítě trápí, co mu chybí, kde je nejisté. A přesně tam vkládá své „laskavosti“ a “opravdový” zájem. Když získá důvěru, začne testovat hranice- nenápadnými otázkami, dvojsmyslnými poznámkami, sdílením intimních informací. Až dítě nevědomky překročí své vlastní hranice. Přestane si být jisté, co je v pořádku. Dítě si myslí: „Ten člověk mi rozumí, pomáhá mi, je na mé straně!“ Mezitím je odříznuto od podpory rodičů nebo učitelů: izolace je klíčová součást manipulace. 

Psychologové upozorňují, že dítě zasažené groomingem se necítí jako oběť, protože má často pocit, že se do vztahu „zapojilo samo“. A právě to mu později brání o všem promluvit.

Pokud se oběť později pokusí vztah ukončit, predátor může použít výhrůžky zveřejněním fotek nebo zahanbením. Takové chování se psychologicky označuje jako sextorze- vydírání intimním obsahem, který oběť sama poskytla.

Nejčastější místa, kde ke groomingu dochází

Dnešní predátoři už nemusí jen čekat před školou a v zájmových kroužcích či sportovních oddílech. Stačí jim wi-fi připojení. Grooming probíhá především v online prostředí:

• sociální sítě (Instagram, TikTok, Snapchat)
• herní platformy (např. Roblox, Fortnite, Discord)
• chatovací aplikace (WhatsApp, Messenger)

Zejména herní světy jsou pro predátory ideální, děti jsou tam uvolněné, otevřené, často mluví do mikrofonu a mají pocit sounáležitosti. Tam se nejčastěji odehrává první kontakt.

V Česku už proběhlo několik případů, kdy dospělí muži kontaktovali stovky dětí pod falešnou identitou. Někteří se vydávali za vrstevníky, jiní za youtubery nebo pomocníky zvířat. U jednoho z nejzávažnějších případů měl pachatel obětí více než 150. A to vše online.

Psychologický rozbor: Jak groomer pracuje s mozkem dítěte

Dětský mozek- zejména prefrontální kortex- se vyvíjí až do dvaceti+ let. Do puberty je kritické uvažování slabé a impulzivita vysoká. To je past dobře připravená na predátory, kteří pracují na morální nevyzrálosti dítěte. Na začátku dítě nevidí hrozbu, pouze pochvalu, odměny, komplimenty. Psycholožka Kamila Ryšánková k tomu dodává: „Děti pozitivně reagují na ocenění a pocit sounáležitosti. Groomer jim nabízí právě to, co jim často schází- pozornost a uznání.“ 

Fáze groomingu: Když je útok promyšlený

Proces groomingu má svá stádia, která jsou z psychologického hlediska pečlivě promyšlená.

1. Výběr oběti Predátor sleduje, kdo je zranitelný- dítě bez sebevědomí, z problémového prostředí nebo s nízkou rodičovskou kontrolou.
2. Navázání kontaktu Přátelská zpráva, pochvala, komentář pod fotkou nebo pozvání do herního chatu. První krok je vždy neškodný.
3. Budování důvěry Dítě si myslí, že konečně našlo někoho, kdo mu rozumí. Pachatel naslouchá, podporuje, nikdy nekritizuje.
4. Izolace Záhy začíná dítě přesvědčovat, aby o jejich kontaktu nikomu neříkalo. Tvrdí, že „dospělí by to nepochopili“.
5. Testování hranic Posílá fotku, požádá o tu oplátkou. Pokládá otázky typu „Už jsi měl/a pusu?“ nebo „Jak vypadáš ve spodním prádle?“ Nenápadně posouvá morální laťku.
6. Zneužití a zastrašování Pokud dítě odmítne pokračovat nebo chce vztah ukončit, může dojít k vyhrožování: „Ukážu tvoje fotky rodičům.“ Tím se predátor snaží oběť udržet v mlčení.

Grooming v číslech (ČR)

Podle dat české Policie ČR za rok 2023:

• bylo zaznamenáno přes 400 případů online sexuálního nátlaku na děti
• každé třetí dítě ve věku 10-17 let uvedlo, že se setkalo s nevhodným chováním online
• až 70 % dětí přiznává, že se s někým neznámým v online prostředí baví

Z výzkumu E-Bezpečí také vyplývá, že většina dětí o podivném chování dospělého neřekne rodičům, protože se bojí trestu nebo nedůvěry.

Jak poznat, že dítě zažívá grooming?

Příznaky nebývají vždy zřejmé. Ale něco se začne měnit:

• dítě tráví víc času online, a když se ho zeptáte proč, reaguje podrážděně
• náhle se uzavírá, přestává komunikovat s rodinou
• chrání si mobil, mění hesla, vymazává historii
• má náhlé výkyvy nálad, úzkosti, poruchy spánku

Tyto příznaky mohou signalizovat, že se dítě potýká s vnitřním konfliktem: cítí zavázanost a vinu, ale zároveň je zastrašováno a izolováno. Potřebuje pomoc, nikoli výslech.

Co dělat, když máte podezření?

Pokud máte i jen náznak pochybnosti:

• mluvte s dítětem bez nátlaku a hodnocení
• nesnažte se mu „dostat do mobilu“ násilím, ztratilo by k vám důvěru
• kontaktujte odborníka- psychologa, školního metodika prevence nebo linku důvěry
• v případě konkrétního podezření kontaktujte Policii ČR

Pamatujte: dítě není viníkem. Je třeba mu pomoci, ne přitěžovat. A pokud zneužití skutečně probíhá, je vaše reakce klíčová pro jeho budoucí schopnost se uzdravit.