Letos  čeští vinaři slavili úspěch na prestižní soutěži Vinalies Internationales, ze které si přivezli 36 medailí. Víno z jihomoravských Vrbic bylo v Paříži prohlášeno za nejlepší bílé. Vrbičtí vinaři v loni vyhráli soutěž s vínem růžovým.

Vína z Česka se chtějí prosadit na netradičních trzích, kde si s ČR spojují pouze pivo a sportovce.  "Potenciál vidím na trhu USA, kde je historicky mnoho českých komunit se zájmem o vše české. Zajímavá je také Kanada, kde dovoz vín rok od roku stoupá," sdělila Tiscali.cz Liana Hrabálková, viceprezidentka Svazu vinařů České republiky.

O tom, proč je dobře, že se papírově snížil vývoz vína z ČR, jaká vína Číňané preferují a proč se vinaři chtějí dostat na nizozemský trh se dočtete v následujícím exkluzivním rozhovoru.

Paní viceprezidentko, s čím je celkově spojen zájem o česká vína mimo naší republiku? V zahraničí si tradičně s Českem spíš spojují pivo než víno.

V tom s vámi souhlasím. Projela jsem již kousek světa a vždy je to skoro stejné – pivo, sklo, hokej, případně ještě Praha a Pražské jezulátko. Czechtourism ovšem intenzivně pracuje na tom, že nejen toto je Česká republika a i proexportní orientace Jihomoravského kraje sem přivádí stále více turistů, kteří si poznatky o moravském víně nenechají pro sebe.

Jak vypadal v loňském roce vývoz českých vín do zahraničí? Jaké země jsou největšími spotřebiteli českých vín?

Statistiky jsou dostupné třeba na stránkách ministerstva zemědělství. Za rok 2015 evidovala celní správa vývoz více než 100 tisíc hektolitrů vína, z toho ovšem jen polovinu vín lahvových. Většina šla na Slovensko, dalším odběratelem bylo Polsko a další státy z EU. Bohužel není možné rozlišit, která vína měla skutečně původ v ČR a která byla v ČR jen naplněna do lahví.

Pozitivním ukazatelem je velmi významný pokles vývozu sudového vína na Slovensko – rok 2013 170 tisíc hektolitrů, 2014 – 70 tisíc hektolitrů a 2015 jen 36 tisíc hektolitrů. Osobně si myslím, že šlo jen o "papírové obchody". Zpřísněná legislativa a více kontrol tyto takzvané obchodníky odradily.

Neobvyklí odběratelé českého vína

Ve statistice poměrně vysoko figuruje Švýcarsko. Jak se podařilo vinařům z ČR prosadit na švýcarském trhu? Laikovi to může znít velmi neobvykle. Zejména, když Švýcarsko sousedí s Francií a Itálií.

Máte pravdu, že Švýcarsko je zemí, kam se v roce 2015 vyvezlo vína za více než 36 milionů korun. Dost se na tom podílejí sekty, které jsou ve Švýcarsku velmi populární a jsou cenově konkurence schopné. Bohužel, více o exportu do této země nevím.

Jaké trhy považujete pro česká vína za perspektivní?

Pro exportéry doporučuji opět statistické údaje, tentokrát největších dovozců vína na světě. Na prvním místě je Německo, které ovšem upřednostňuje v dovozu vína poměrně levná v základní kvalitě. Potenciál ale vidím na trhu USA, kde je historicky mnoho českých komunit se zájmem o vše české. Zajímavá je také Kanada, kde dovoz vín rok od roku stoupá.

Velké naděje pro naše exportéry vidím v Nizozemsku, které je celosvětově v pětce největších dovozců vína, bohužel naše exporty tam dosahují jen na číslo kolem jednoho milionu. Každoročně tam skupina V8 propaguje tuzemská přívlastková vína a prodej pomalu roste. No a dalším velmi nadějným partnerem je Čína.

V loňském roce byla uzavřena smlouva o spolupráci Vinařského fondu s čínskými investory, má už nějaké hmatatelné výsledky?

Ano, první kontejner s moravskými víny již i díky velké pomoci Michala Haška dorazil do Číny a je téměř doprodán, v současné době jednám o dodávce dalších vín od několika tuzemských vinařů. Tuto zprávu již Vinařský fond zveřejnil, ale protože není dostatečně skandální, i dále se píše jen o tom, že memorandum nebylo v daném objemu naplněno. Je to dáno snad i neznalostí některých novinářů o obchodování s touto zemí, kdy vše trvá trochu déle, než jsme z Evropy zvyklí.

Nicméně paní prezidentka Beijing Ershang group, velmi charismatická a energická dáma, mě osobně ubezpečila trvalým zájmem o tuzemská vína.

Co chutná Číňanům

Jaké plány mají čeští vinaři na čínském trhu?

Snažíme se postupně přesvědčovat čínské spotřebitele o kvalitě našich vín. Bohužel, ve většině případů je prioritní podmínkou obchodu velmi nízká cena, kdy opravdu nemůžeme konkurovat až dumpingovým cenám Španělska (i pod 1 EUR za 0,75 l), Francie (kolem 1,20 EUR) a zemím, které na základě dohod dovážejí víno bez cla (třeba Chile a Austrálie).

Díky proexportní politice ČR se ale daří vína velmi dobře propagovat, ať již – jak ráda říkám - díky nejlepšímu marketérovi, tedy panu prezidentovi, při jehož návštěvách v Číně se podává moravské víno, tak i díky dotačnímu titulu ministerstva zemědělství 9H, tedy podporované účasti českých potravinářů na velkých veletrzích ať již na velkých ministerských stáncích nebo i samostatně. V tom vidím obrovskou pomoc a panu ministrovi Jurečkovi jsem za to již poděkovala.

Jaká vína Číňanům chutnají? A jaká je tam vůbec spotřeba?

Spotřeba vín každoročně stoupá v řádu až desítek procent, stále je ale mezi dvěma až třemi litry ročně na osobu. S našimi dvaceti litry se to nedá srovnat, ale Číňanů je miliarda a půl...

Preferují červená vína, protože červená je barva štěstí, roli hraje i prokázaný pozitivní účinek červených vín na zdraví. Z bílých spíše vína s nižší kyselinou a zbytkovým cukrem. Velmi zajímavá jsou pro ně vína ledová a především slámová.

V oblasti vína se chtějí neustále vzdělávat, poznávat nové regiony a nová vína. Proto tam slavíme úspěchy s regionálními odrůdami jako je André, Cabernet Moravia či třeba Hibernal.

Velmi důležitý je pro ně design, na rozdíl od nás si vína většinou nekupují pro svou spotřebu, ale jako luxusní dárek.

Je tu ještě ruský trh. Nedávno se v Moskvě uskutečnila prezentace českých a moravských vín. Jaké plány mají čeští vinaři v této oblasti?

Rusko je jedním z velkých dovozových hráčů na trhu, bohužel pro vína z EU jsou nastaveny velmi vysoké celní a další poplatky, tím pádem nejme konkurenceschopní vínům se stejnou vstupní cenou, ale ze států mimo EU.

Prezentace proběhla v reprezentačních prostorách naší ambasády za účasti pana velvyslance Vladimíra Remka a jeho velmi milé paní, náměstka ministra zemědělství Ruské federace pana Jevgenije Gromyka, náměstka ministra zahraničí ČR a dalších významných hostů.

Na řízenou degustaci byli pozváni zástupci tisku, ruští sommeliéři, nákupčí a bylo vidět, že si opravdu pečlivě dělali poznámky jak z řízené degustace vedené prezidentem Asociace sommeliérů panem Pastyříkem, tak i z následné degustace u stolků jednotlivých vinařství.

Vidím v této akci první krok na ruský trh, ale podle mého názoru bude ještě třeba hodně práce, abychom se zde prosadili.