Životy Julie a Franze se propojily jen krátce, přesto se stihla stát jeho druhou snoubenkou. První byla Felice Bauerová, s níž se Kafka zasnoubil dokonce dvakrát. V roce 1917 se však definitivně rozešli.

Julie Wohryzková přišla na svět 28. února 1891 v Praze do židovské rodiny. Její otec Eduard Wohryzek byl řezníkem a měl obchod s potravinami. Později se stal i pokladníkem dnes už neexistující Vinohradské synagogy. Maminka Mina pocházela z Pešti, v Maďarsku ostatně později nějakou dobu bydlela i Julie.

Julie pocházela ze čtyř dětí - měla ještě sestry Růženu a Käthe a bratra Wilhelma. Na Vinohradech bydleli Wohryzkovi od Juliiných šesti let. Dívka vystudovala obchodní školu a později se stala prokuristkou - stejné povolání přitom vykonávala i Felice Bauerová, byť v Německu.

Julie se s o osm let starším Franzem poprvé setkala v penzionu v Želízech na Mělnicku počátkem roku 1919. Sblížili se však až později. Bylo jí 28 a měla za sebou bolestnou zkušenost. Její první snoubenec padl ve válce.

Jinak se však podle Kafky jednalo o veselé a temperamentní děvče. Julie milovala divadlo, operetu i kino, ráda se bavila. Měla blízko k sionismu, ostatně v sionistickém hnutí měl být činný i její první snoubenec a sestra Käthe.

Rychlé zasnoubení i konec vztahu

Ačkoliv se neznali dlouho, Kafka navrhl Julii zasnoubení. Nakonec to však nedopadlo - byť už prý bylo určeno datum svatby a pořešen společný byt. Zasáhli Kafkovi rodiče. Podle některých údajů se Franzovu otci nelíbil společensky nerovný sňatek, podle jiných zdrojů rodina uvěřila pomluvám o Juliině frivolnosti. Franz Kafka tedy ještě téhož roku zasnoubení zrušil a poslal Juliině sestře (!) dopis, v němž popsal okolnosti zasnoubení i jeho konce. Vztah však ještě nějakou dobu pokračoval, a to až do roku 1920, kdy v Kafkově životě hrála zásadní roli jiná žena - Milena Jesenská.

Julie se pak provdala už v roce 1921. Jejím mužem se stal ředitel pobočky jedné z pražských bank Josef Werner. Žili v Budapešti i v Praze, a ačkoliv Werner prý nebyl židovského původu, Julii to za druhé světové války život nezachránilo. V roce 1943 byla internována a poté deportována do Osvětimi, kde v roce 1944 zahynula.

Její korespondence s Kafkou, který zemřel v červnu 1924, se bohužel nedochovala.