Přesně před 115 lety obdržela jistá paní Melitta Bentzová ochranu užitného vzoru (něco jako mladší brácha patentu) na svůj vynález systému filtrování kávy. Firma nesoucí její křestní jméno je také dodnes nejznámějším výrobcem kávových filtrů.

Inspirace ze sešitu

Drážďanská rodačka Melitta Bentzová (1873-1950) si asi nijak zvlášť nepotrpěla na turka (s malým „t“, míněna káva), a tak ve svých pětatřiceti letech vymýšlela způsob, jak se zbavit protivného lógru na dně šálku. Tehdy se pro překapávanou kávu zpravidla používaly obyčejné trychtýře a látkové filtry, které si člověk musel sám vystřihnout a následně čistit, což nebylo dvakrát praktické.

Inspirací pro šikovnou hospodyňku byly pijáky v sešitech jejích synů, které propouštěly vodu, ale zároveň dokázaly zadržet kávovou sedlinu. Sestřihla je na potřebnou velikost a tvar a dala do prázdné plechovky, jejíž dno propíchala pomocí hřebíků. Kávový filtr byl na světě. Tato jednoduchá, ale účinná metoda se v kruhu jejích přátel setkala s takovým nadšením, že se Melitta rozhodla svůj nápad uvést na trh.

Dvacátého června 1908 jí německý císařský patentový úřad udělil právní ochranu užitného vzoru a 15. prosince byla do drážďanského obchodního rejstříku zapsána společnost „M. Bentz, Marschallstraße 31“ s vlastním kapitálem 73 feniků.

Provrtanou plechovku nahradily emailové trychtýřky

Melitta, její manžel Johannes Emil Hugo (do té doby vedoucí oddělení obchodního domu v Drážďanech) a jejich synové Willy a Horst byli prvními zaměstnanci vznikající firmy, která brzy rozšířila výrobu a svůj produkt značně vylepšila a inovovala.

Během první světové války firma přežila díky výrobě lepenkových krabic, v roce 1929 se pak znovu rozšířila a přesídlila do vestfálského Mindenu. Poptávka po výrobcích byla už tak velká, že 80 zaměstnanců muselo pracovat na dvě směny.

Jednorázové filtry už samozřejmě nebyly v provrtané plechovce, ale dávaly se do speciálního trychtýřku z hliníku či smaltovaného plechu, později pak z keramiky či plastu. Velkým vývojem prošly i samotné papírové filtry, které byly savé, ale zároveň propustné a velmi pevné.

Vítězné tažení překapávané kávy uťalo espresso

Pro lenochy, jimž bylo zatěžko nalít do filtru s nasypanou kávou horkou vodu, se později začaly vyrábět kávovary, které doslova zaplavily kanceláře a domácnosti. Mašiny měly přitom prakticky jen dvě funkce: Překapat přes filtr s kávou horkou vodu do skleněné konvičky a pomocí ohřevné plotýnky pak udržovat hotovou překapávanou kávu v konvičce teplou. Ale ruku na srdce: usmažené zbytky bryndy na dně byly leckdy přímo odporné.

Kávovary s filtrem postupně musely začít ustupovat mašinám na espresso (zvlášť těm plně automatickým) a kávovarům na kapsle (které tedy, mimochodem, taky nejsou žádná velká výhra). Přesto se dodnes drží a stále je dost těch, kdo na ně nedají dopustit.

Melitta Bentzová a její první filtr na kávu | zdroj: Profimedia

Paní Melitta Bentzová zemřela v červnu 1950 v Holzhausenu u Mindenu ve věku 77 let. V roce 2000 ji deník Dresdner Neueste Nachrichten zařadil mezi stovku nejvýznamnějších obyvatel Drážďan dvacátého století.