Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 8°C Polojasno

Bojoval proti pití kávy a čaje, nakonec ho zabily maškary

Bojoval proti pití kávy a čaje, nakonec ho zabily maškary
Spiklenci spáchali atentát na Gustava III. na maškarním bále | zdroj: Profimedia

Káva a čaj jsou od ďábla a jejich popíjení škodí, tvrdil švédský král Gustav III. Přesně před 230 lety na něj byl na maškarním bále spáchán atentát, na jehož následky panovník o 13 dní později zemřel. Vrazi byli z řad konzervativní šlechty a nevadily jim ani tak zákazy pití kávy a čaje, ale to, že jim Gustav pořádně přistřihl křídla.

Než Gustav III. Švédský (1746-1792) nastoupil v roce 1771 na trůn, musel se parlamentu (Riksdag) zavázat, že bude respektovat stávající ústavu. To však rozhodně neměl v úmyslu. Byl odpůrcem Francouzské revoluce i místní reakční šlechty. Během dvaceti let získal velkou moc, obešel starou konstituční monarchii, vyhlásil novou ústavu, která ponechala parlamentu víceméně jen poradní funkci, a zavedl absolutistický systém založený na principech osvícenství. Na druhou stranu prosadil i řadu liberálních reforem, včetně omezení pravomocí šlechty. Výrazně modernizoval Švédsko, vzkvétala ekonomika, věda, vzdělání a umění a fakticky byl zrušen trest smrti.

Káva a čaj jsou škodlivé - a já vám to dokážu

Některá králova rozhodnutí však byla poněkud uhozená. Gustav byl totiž přesvědčen o tom, že káva a čaj jsou škodlivé nápoje, a v roce 1746 vydal dekret proti jejich nadměrné konzumaci. Napařil na ně vysoké daně a kávu později úplně zakázal, byť se nadále beztak tajně popíjela.

Král proto chtěl prokázat škodlivost obou nápojů pomocí vědeckého experimentu. Zmírnil trest smrti dvěma bratrům (jednovaječným dvojčatům) na doživotí s tím, že měli po zbytek života popíjet pravidelně ony ďábelské nápoje. Jeden měl denně vypít tři šálky kávy, druhý tři šálky čaje. Jejich zdravotní stav měli sledovat dva lékaři a průběžně krále informovat. Oba lékaři ovšem zemřeli ještě před dokončením experimentu a bratří se dožili požehnaného věku - popíječ čaje žil až do třiaosmdesáti.

Král Gustav takové štěstí neměl a zemřel rukou atentátníka ve 46 letech. Šestnáctého března 1792 měl zavítat do stockholmské opery na večerní maškarní bál. Ještě pozdě odpoledne mu přišlo varování, že jej chce někdo připravit o život. Král to však nebral vážně, protože byl přesvědčen, že jej na plese v kostýmu a masce nikdo nepozná, a proto mu žádné nebezpečí nehrozí.

Nedošlo mu, že díky své výšce bude snadno identifikovatelný, navíc důvěrníci, služebnictvo a hosté přikládali velký význam tomu, aby věděli, kde se panovník v daném okamžiku v tanečním sále zrovna nachází.

Atentátník byl lámán v kole a sťat

Na plese panovníka pozdě večer náhle obklíčilo několik mužů v černých maskách. Jeden z nich ke králi přistoupil, pozdravil jej a pochválil mu kostým. To byl smluvený signál, po němž devětadvacetiletý bývalý důstojník královské gardy Jacob Johan Anckarström, který stál králi za zády, zvedl pistoli a střelil jej do zad. „Jsem raněn! Zadržte ho!“ stačil ještě francouzsky vykřiknout král, který byl těžce zraněn, ale ještě nebyl mrtev.

Spiklenci v černých maskách se ale rozprchli a vyvolali paniku, když začali křičet, že hoří. Přestože stráž zablokovala východy, u nikoho z hostů se zbraň nenašla. Jen na místě činu zůstaly ležet dvě pistole. Následné pátrání mezi stockholmskými zbrojíři brzy přineslo ovoce: Anckarström si pistole nechal opravit teprve před dvěma týdny.

Král svým zraněním v důsledku sepse podlehl 29. března 1792. Anckarström při mučení sice neprozradil žádná jména, ale z jeho výpovědí vyplynulo, že za atentátem stála skupina ultrakonzervativních aristokratů. Několik Gustavových odpůrců bylo zatčeno a odsouzeno k mnohaletým trestům

Sám Anckarström byl se souhlasem nového panovníka - Gustavova třináctiletého syna Gustava IV. Adolfa - odsouzen k trestu smrti a 27. dubna 1792 byl vpleten do kola a sťat. Rodina Anckarströmových si následně změnila jméno na Löwenström.

Navzdory Gustavově neúspěšnému kávovému experimentu následovalo ve Švédsku ještě několik neúspěšných pokusů kávu zakázat, které trvaly až do dvacátých let 19. století. Dnes Švédsko patří k zemím s nejvyšší spotřebou kávy na hlavu na světě.

Zdroje:
Vlastní