Dokument obsahuje mimo jiné opatření na podporu vyrovnaného zastoupení mužů a žen v politice, ke snížení rozdílu ve výdělcích, k rozšíření školek či částečných úvazků.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních a evropských institucí i domácích organizací za malý podíl žen na rozhodování, velký rozdíl v odměňování mužů a žen, nízkou zaměstnanost matek malých dětí či nedostatek školek. V žebříčcích rovnosti se republika propadá. V indexu rovnosti Světového ekonomického fóra skončilo Česko 78. ze 153 států.

Strategie se zaměřuje na osm oblastí, a to na práci a péči, rozhodování, bezpečí, zdraví, poznání, společnost, vnější vztahy a instituce. Samotný materiál má 120 stran, doprovází ho pak 90 stran s rozpisem opatření. Autoři dostali 529 připomínek. Vláda dostala dokument bez rozporů. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková podotkla, že ministerstva a úřady tak s opatřeními souhlasí.

Ženám ve Sněmovně a Senátu připadá kolem pětiny křesel. Podle strategie se od roku 1996 do posledních voleb podíl žen ročně v průměru zvedl v dolní komoře o 0,33 procentního bodu a v horní komoře o 0,15 procentního bodu. Zastoupení 40 procent by tak ženy dosáhly ve Sněmovně za půl století a v Senátu za 70 let, vyplývá ze strategie. Podle ní by do konce příštího roku měly být hotové varianty změny zákonů k vyrovnanému zastoupení v politice.

Do konce roku 2023 by se měla uzákonit povinnost zaměstnavatelů zveřejňovat v inzerátech výši základní složky platu. Do zákoníku práce by se měl dostat i zákaz doložek o mlčenlivosti. Do konce roku 2023 by se měla zavést pravidelná valorizace minimální mzdy a předložit zákon o sociálním bydlení. Výrazně by mělo přibýt míst ve školkách a dětských skupinách. Mladší školáci by měli mít nárok na místo v družině. Překonávat by se měly stereotypy ve vzdělávání, víc dívek by se mohlo věnovat technice a víc hochů sociálním či pedagogickým oborům.

Počítá se s motivací mužů k zapojení do péče, a to díky osvětě i změně zákonů. Víc mužů by pak mělo chodit na rodičovskou a otcovskou dovolenou. Strategie poukazuje i na to, že se muži dožívají nižšího věku než ženy. Zanedbává se u nich prevence a přehlížejí se příznaky nemocí. U žen se zas podle výzkumů přehlíží bolest, zlehčují se diagnózy a ordinují antidepresiva. Nové léky se vyvíjejí hlavně pro muže, píše se ve strategii.

První dokument na podporu rovných šancí přijala v roce 1998 tehdejší vláda. Poslední strategii schválil kabinet v roce 2014. I tento materiál počítal se snížením rozdílů ve výdělcích či se zvýšením zastoupení žen v politice. Opatření se ale nepřijala.

Istanbulská úmluva

Česká vláda sice nerovnosti mezi muži a ženami chce řešit, ale takzvaná Istanbulská úmluva proti domácímu násilí a násilí na ženách se do voleb v Česku nejspíš ratifikovat nebude. O ratifikaci by mohla rozhodovat až příští vláda. Dokument by měla podle plánu dostat do konce června 2022. Na dotaz ČTK to řekli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková a šéf vládního odboru pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík.

Aby dokument začal platit, má ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání odložil.

Válková řekla, že se úmluva v tomto volebním období pravděpodobně ratifikovat nebude. „Musela bych odhadnout, jaká bude vláda v podzimních měsících (po volbách) nakonec ustavena. Podle toho se bude odvíjet osud úmluvy,“ uvedla zmocněnkyně. Podle ní pak kabinet podle svého složení buď ratifikaci doporučí, nedoporučí, nebo se k ní postaví neutrálně.

Šafařík uvedl, že úmluvu by nová vláda měla dostat do poloviny příštího roku. „Máme rok a čtvrt na vysvětlování úmluvy, potom vláda v červnu rozhodne, zda ji Parlamentu předloží,“ řekl šéf odboru rovnosti žen a mužů úřadu vlády.

Podle zastánců by úmluva zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci. Podle Šafaříka výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že zastánců Istanbulské úmluvy je dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí ale také na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést.

Istanbulskou úmluvu zmiňuje i nová strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030. Počítá se s osvětovou kampaní a vysvětlováním, co má dokument přinést. V Česku například existují jen tři utajené azylové domy pro oběti s 86 lůžky. V ČR není jediné centrum pro oběti sexuálního násilí a fungují pro ně jen dvě poradny. Dostupná není ani pomoc pro dětské oběti. Podle Válkové se téma v Česku zbytečně zpolitizovalo.

Strategie uvádí, že česká společnost sice považuje prosazování rovných šancí pro muže a ženy za důležité, pojmy feminismus a gender ale mnohým vadí a odmítají je. Podle strategie nepochopení ilustruje právě diskuse o ratifikaci úmluvy. „Charakteristické také je, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulské úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala,“ píše se ve strategii.