Maturitní zkouška je podle Plagy nezbytným požadavkem pro výkon řady profesí a její plošné nahrazení úředním aktem na základě studijních výsledků by podle něj znamenalo bezdůvodnou devalvaci vzdělávání.

„Již v lednu, kdy jsme představovali úpravy maturit, jsme jasně řekli, že další možné úpravy budou záviset na vývoji epidemické situace. Vzhledem k tomu, že závažnost situace stále neumožňuje návrat k prezenčnímu vzdělávání, je namístě přistoupit k dalším úpravám. A to zejména s ohledem na další pracovní povinnost žáků vybraných zdravotních a sociálních oborů. Úřední maturita však není správnou a adekvátní cestou,“ uvedl dnes ministr.

S nápadem, že by letos maturanti mohli dostat známky podle průměru za celé své studium, a získat takzvanou úřední maturitu, přišel premiér minulý týden. Studentům by to podle něj pomohlo zvládnout napětí, kterému čelí kvůli epidemii covidu-19. Uvedl, že je s Plagou ohledně letošních maturit dlouhodobě v rozporu. Vicepremiér Jan Hamáček dnes Plagu podpořil, když řekl, že by rozhodnutí o podobě maturit mělo vycházet ze stanoviska ministerstva školství.

Státní didaktické testy i školní část maturity mají podle vyjádření ministerstva svůj účel, který je nezbytné zachovat i v současné obtížné době. Zatímco testy ověřují nezbytné minimum znalostí v základních předmětech, školní maturita se zaměřuje na dovednosti pro výkon povolání či další studium, uvedl úřad. Dlouhodobá nepřítomnost žáků ve školách je podle něj od září vyvážena povinnou výukou na dálku či doporučením, aby se vzdělávání maturantů ve druhém pololetí zaměřovalo jen na přípravu k maturitní zkoušce.

Ministerstvo je připraveno zohlednit situaci letošních maturantů, kteří zároveň kvůli nařízené pracovní povinnosti nebo dobrovolně pomáhali či stále pomáhají v zařízeních poskytujících zdravotnické nebo sociální služby. Plošné nahrazení zkoušek úřední maturitou by ale úřad považoval za nezodpovědné vůči žákům i jejich budoucím zaměstnavatelům. Odmítavě se k úředním maturitám postavili i zástupci středoškolských asociací, Česká konference rektorů nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podle údajů Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72 751 studentů. Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.

„Za mě je to vysoce odborné rozhodnutí. Není možné o tom, zda budeme dělat maturitu, nebo zda dáme státní maturitu na základě průměru, rozhodovat podle nějaké ankety na facebooku či instagramu. Toto musí říct ministerstvo školství na základě odborné diskuse,“ uvedl Jan Hamáček. Prý by nepodpořil návrh, aby si studenti mohli vybrat buď úřední maturitu z průměrných známek, nebo skládání klasické ústní a písemné zkoušky. „To je jako vybírat, jaké budeme platit daně. Musí být nějaký standard, stát ho musí garantovat,“ uvedl vicepremiér.

Podle něj by dvojí maturita zkomplikovala uplatnění ročníku mladých. „Všichni by se ptali, kterou maturitu máš, jestli tu před komisí, nebo tu průměrnou. Vznikly by dvě úrovně nebo dvě kvality maturit,“ dodal Hamáček. Neví prý, proč ministerstvo školství s odborným stanoviskem váhá.

Politologové: Návrh úředních maturit souvisí s volbami

Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

S nápadem, že by letos maturanti mohli mít známky podle průměru za celé své studium, přišel premiér minulý týden. Řekl, že od studentů dostal stovky e-mailů. Podle Justa je legitimní o podobě maturit diskutovat, ale z principu je špatně, pokud se návrhy související s tak důležitým tématem iniciují na základě ohlasů ze sociálních sítí a bez širší a hlubší odborné a politické diskuze. „I z toho je evidentní, že se jedná spíše o výrok související s volbami. Nedomnívám se však, že by měl (míněno ten výrok) nějaký zásadní dopad na politické preference dotčené voličské skupiny,“ uvedl.

Podle Mlejnka premiér svým návrhem nejspíš na voliče z řad maturantů necílí. „Myslím, že ta slova (o úředních maturitách) plynou spíše z toho, že stát vzhledem k epidemické situaci není schopen maturity uspořádat, respektive že existoval a existuje tlak, aby se školy otevřely alespoň maturitním ročníkům, nicméně situace tomu objektivně nepřeje,“ řekl.

Prokop považuje výrazné ulehčení maturit v tomto roce za žádoucí, zkoušky by se podle něj ale nemusely úplně zrušit. Dlouhodobě by se mělo řešit zejména nastavení státní maturity, která není dost transparentní, řekl. O tom, proč se nyní do diskuze o maturitách vložil premiér, nechtěl spekulovat. „Osobně si myslím, že by to (řešení maturit) měla být kompetence ministerstva školství a aby jsme to všechno neřešili nějak příliš impulzivně,“ uvedl.

Za důležitější téma označil dlouhodobé dopady epidemie ve vzdělávání. Poukázal na to, že problémy se týkají nejen maturantů, ale i nižších ročníků, což podle něj může vést ke zvýšenému počtu odchodů žáků ze středních škol a zhoršení jejich pozice na trhu práce. Podle něj je proto důležité především nastavení podpory a doučování ve školách.