Jak vysokoškoláci (ne)přicházejí s diplomem o iluze

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Každoročně odchází víc než polovina maturantů studovat vysokou školu. Nedevalvovala ale masa absolventů hodnotu vysokoškolského diplomu na úroveň maturitního vysvědčení? Kdekdo tvrdí, že česká společnost je "převzdělaná", protože davy vysokoškolsky vzdělaných se nedokáží uplatnit na pracovním trhu. Zdroj problému leží někde jinde.

Devalvovala hodnota vysokoškolského diplomu?

Devalvovala hodnota vysokoškolského diplomu?,zdroj: Profimedia.cz

Počet vysokoškoláků v Česku roste. Oproti minulosti určitě. Počet studentů se v porovnání s rokem 1989 ztrojnásobil a za 60 let stoupl dokonce dvanáctinásobně.

Zatímco v roce 2001 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných jen šest procent, o deset let později už překonal hranici 16 procent. Na unijní průměr, který se pohybuje kolem 28 procent, přitom pořád výrazně ztrácíme. 

Evropě jsme se ale už vyrovnali počtem maturantů, kteří míří na vysoké školy. Našich 57 procent se rovná evropskému průměru.

Ještě lepší srovnání v rámci evropských statistik nabízí ukazatel Hrubý poměr zapsaných (GER), který vyjadřuje podíl studujících ze stejně starého počtu obyvatel. V případě vysokoškoláků z populace ve věku 18-23 let.

I když jsme se přiblížili v posledním čtvrtstoletí průměru EU, abychom někdy dosáhli stejného podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva jaký vládne v unii, museli bychom počtem studentů následovat skandinávské státy jako Finsko, nebo Dánsko.

Platový i pracovní polštář

Kritici ale odmítají zvyšování počtu studentů jenom kvůli tomu, abychom dohnali západní Evropu v podílu vysokoškolského obyvatelstva. Takové množství absolventů by podle nich mělo problém s uplatněním na pracovním trhu. Někteří navíc varují před absolventy, kteří by byli "překvalifikovaní" a stali by se "nezaměstatelnými".

Pohled na výdělky absolventů VŠ ale ukazuje něco jiného. Vysokoškolský diplom očividně zajišťuje průměrně větší výdělek než středoškolské vzdělání. Tuto skutečnost navíc znásobuje fakt, že oproti ostatním vstupují bývalí studenti na pracovní trh se zpožděním.

Hrubé měsíční mzdy podle vzdělání (1. pol. roku 2015) (zdroj: MPSV)
Vzdělání Průměr Kč/měsíc
Základní a nedokončené 14 524
Střední bez maturity 17 300
Střední s maturitou 25 860
Vyšší odborné a bakalářské 28 601
Vysokoškolské 34 614

Diplom funguje i jako účinná ochrana před nezaměstnaností, která u vysokoškolsky vzdělaných dosahovala 3,4 procenta oproti 6,1 procenta z počtu lidí s maturitou v roce 2013 podle údajů Českého statistického úřadu. Oproti tomu bez práce byla celá čtvrtina lidí pouze se základní školou.

I když diplom zajišťuje podle statistik vyšší příjmy, pravdou je, že se tak děje z velké části na úkor středoškolsky vzdělaných lidí. Vysokoškoláci je v rámci trhu z velké části vytlačili z lepších míst. Je to důsledek dvou zásadních změn, které proměnili české vysoké školství v posledních letech. 

Přímý vliv na zhoršování společenského a pracovního postavení středoškoláků mělo zavedení bakalářských oborů na přelomu milénia. České školy nedokázaly s rozdvojením studia na bakalářský a magisterský stupeň dostatečně restrukturalizovat studium a z bakalářských oborů se stala továrna na absolventy, protože nedokázala výrazněji filtrovat talentované od ostatních jako v případě dřívějšího několikaletého studia.

Jakou školu studuješ, takový jsi absolvent

Na přesycení pracovního trhu se navíc podílel i nástup soukromých vysokých škol na přelomu tisíciletí. Zatímco v roce 1989 bylo veřejných univerzit 23, dodnes k nim přibyly pouhé tři další. Zato soukromé rostly v posledních 15 letech doslova jako houby po dešti. Zatímco v roce 2001 působilo prvních osm soukromých škol exoticky, v roce 2013 jich bylo 44, tedy víc než veřejných.

V Česku přitom platí, že úroveň soukromých univerzit v porovnání s veřejnými značně pokulhává. Nepoklesla hodnota vysokoškolských diplomů obecně, ale jejich závisí na typu školy, kde byl získán.

Diplom ze soukromých škol nemá takovou váhu jako ten z veřejných škol. A jsou to právě absolventi soukromých škol a bakalářských oborů, kteří na pracovním trhu vytlačili středoškoláky z jejich pozic.

V neposlední řadě by snížení počtu přijímaných studentů přineslo snížení životních šancí lidem, kteří nemají vysokoškolsky vzdělané rodiče. České vysoké školství se vyznačuje silnou selektivitou, když upřednostňuje děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů, které zúročují "kulturní" kapitál získaný od svých rodičů.

Pokud bychom přijímali na univerzity méně lidí než doteď, zakonzervovali bychom reprodukci společenských pozic a vzdělání by ztratilo výhody sociálního výtahu.

Pokud chceme mluvit o tom, že ve srovnání s minulostí vysokoškolský diplom devalvoval, je nutné si uvědomit, o jaké devalvaci vlastně mluvíme. Jistě, vlastnictví titulu znamenalo v minulosti, kdy bylo absolventů minimum, jistotu zisku lukrativní práce a lepší společenské pozice.

Dnes už vysokoškolské vzdělání nepředstavuje stoprocentní záruku a jistotu společenského úspěchu, zároveň ale pořád platí jako nutná podmínka, která předchází postupu v pracovním a společenském žebříčku směrem výš.

Tagy: Česko domácí vysoké školy devalvace vzdělání vzdělání a výchova

Zdroje: Vlastní