Jaderná hrozba v tureckých rukou: NATO má v Turecku největší úložiště jaderných zbraní

MAGAZÍN - Magazín autor: red

V bunkrech letecké základny v tureckém Incirliku mají Američané několik desítek vodíkových bomb, což je čtvrtina celého jaderného arzenálu Severoatlantické aliance. Největší úložiště jaderných zbraní NATO je pod přísným dohledem aliančních vojáků. Jak těžké by bylo zmocnit se jich v případě dalšího pokusu o převrat?

Americký pilot kontroluje na turecké základně Incirlik raketu na svém Falconu

Americký pilot kontroluje na turecké základně Incirlik raketu na svém Falconu,zdroj: Profimedia.cz

Americké velvyslanectví v Ankaře už několik hodin po nezdařeném puči oznámilo, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít. Základna pak byla převedena na proud z generátorů, americkým letadlům byl zakázán startovat i přistávat a byl vyhlášen bezpečnostní stupeň Delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku.

Velitel základny Bekir Ercan Van a dalších devět důstojníků z Incirliku bylo zatčeno za podporu pučistů. Mezitím byly lety amerických strojů obnoveny, potíže s dodávkami proudu přetrvávaly.

Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.

Základnu Incirlik vybudovala americká armáda po 2. světové válce, kdy Turecko vstoupilo do NATO, a za studené války to byla nejdůležitější základna USA. Vzdálená hodinu letu od Sovětského svazu sloužila americkým bojovým i špionážním letadlům. Strategie NATO byla založena na jaderných zbraních, považovaných za protiváhu převažujících konvenčních sil tehdejšího Sovětského svazu.

Do poloviny 60. let bylo do západní Evropy dopraveno několik tisíc amerických jaderných zbraní všech velikostí, typů a síly - nukleární hlavice, bomby, miny, hlubinné bomby, dělostřelecká munice, malé jaderné projektily. Technicky tyto zbraně střežil americký personál, v praxi s nimi manipulovali Němci, Italové a další neameričtí vojenští činitelé, jak zjistila při jedné návštěvě delegace amerických senátorů.

O něco později, v době kubánské krize, vyjádřil tehdejší americký ministr obrany Robert McNamara obavu, že se turečtí vojáci mohou pokusit vypálit jaderné rakety NATO na SSSR bez povolení. A nařídil americké ostraze, aby rakety zničila, kdyby je chtěl někdo odpálit.

Vodíkové bomby byly postupně opatřeny bezpečnostními kódy (PAL), které měly zabránit použití těchto zbraní bez povolení. Avšak i tyto kódy mohl člověk s určitými technickými schopnostmi prolomit. Když se v roce 1974 Turecko a Řecko ocitly na pokraji války, odvezly USA tajně všechny jaderné zbraně z Řecka a přerušily zapalovací zařízení těm, které byly uloženy v Turecku.

Díky snížení zásob jaderných zbraní USA za vlád obou prezidentů Bushů mají v alianci USA nyní si 180 jaderných zbraní, všechny jsou to bomby B-61. Uloženy jsou kromě Incirliku v Německu, Nizozemsku, Belgii a Itálii. Jejich význam je dnes především symbolický. Rakety s jadernými hlavicemi jsou totiž schopné cíl zasáhnout rychleji a spolehlivěji.

Zastánci ale tvrdí, že B-61 symbolizují oddanost USA alianci, zastrašují Rusko a odrazují ostatní členy NATO od výroby vlastních vodíkových bomb. Odpůrci, k nimž patří německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, tyto bomby považují za zcela nesmyslné a sloužící pouze jako terč teroristům.

Po několikahodinovém výcviku a s náležitými nástroji se lze dostat do jaderných skladů NATO, zmocnit se zbraní a obejít PAL. Do několika sekund lze na bunkry umístit roznětku, bombu zničit a rozptýlit radioaktivní mrak.

Vodíkové bomby stále střeží vojáci států, kde jsou tyto zbraně uloženy. V roce 2010 se dostali míroví aktivisté na základnu v Belgii, vnikli do úložiště jaderných zbraní, polepili je nálepkami s protijadernými hesly, hodinu se tam pohybovali a celé to natočili a umístili na YouTube. Dodatečně vyšlo najevo, že belgický strážce měl u sebe nenabitou pušku.

Incirlik je zhruba 100 kilometrů od syrské hranice a od loňska odtud vzlétají americká letadla k operacím proti Islámskému státu. Pentagon už před několika měsíci kvůli blízkosti základny území ovládaném teroristy a také kvůli teroristickým útokům v Turecku nařídil odjezd příbuzných amerických vojáků z mise v Incirliku.

Zůstalo tam 2000 vojáků a členů personálu. I když je základna zřejmě největším úložištěm jaderných zbraní NATO, není tam ani jedno americké nebo turecké letadlo, které by mohlo tyto zbraně nést. Bomby uložené v bunkrech čekají na to, zda budou použity, anebo zneužity.

Tagy: zahraničí Turecko NATO mezinárodní politika turecká politika pokus o vojenský převrat v Turecku

Zdroje: ČTK,The New Yorker