V Turecku se rozmohl takový nešvar. Když vládní nomenklatura potřebuje vyšachovat politické protivníky, obviní je z terorismu nebo ze státního převratu. Provládní média se z toho důvodu v posledních týdnech zaměřila na Meral Aksenerovou a v sérií článků ji obvinila ze spojení s Fethullahem Güllenem, který je podetřelý z organizace státního převratu.

Bývalá ministryně vnitra ale štvavou kampaň proti sobě vítá. "Znamená to, že ze mě mají strach," libuje si v přehršli konspirací Aksenerová. "Oni vědí, že když budu vést opozici, celou ji změním," dodává členka Nacionálně činné strany (MHP) pro bruselský magazín Politico.

Policejní represe proti nacionalistům

Právě její angažmá v opoziční straně z ní dělá jednoho z nejvážnějších Erdoganových soupeřů. Jen před pár týdny se turecký vůdce zbavil největšího konkurenta, kterým nebyl nikdo jiný než populární premiér a jeho spolustraník Mehmet Davutoglu. Erdogan dosáhl jeho rezignace na post premiéra i šéfa Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Nejaktuálnější hrozbou se tak pro něho stala současná kometa turecké politiky, která má všechny předpoklady zaútočit na patra nejvyšší. Průzkumy ukazují, že pokud by vedla opoziční MHP, nejenže by radikální nacionalisty vytáhla ze současného marasmu, ale vážně by mohla promluvit do vládní politiky.

Že ale nebude mít ze strany vlády na růžích ustláno se Aksenerová mohla přesvědčit minulý měsíc při stranickém kongresu MHP. Hotel byl zamluven a tisíce příznivců z celé země cestovalo do Ankary na shromáždění. Jenže po příjezdu je čekali policejní zátarasy, uzvařené ulice a výzvy k opuštění města. Oficiálním důvodem mělo být zajištění bezpečnosti při volbách nového guvernéra Ankary.

Aksenerová mělo o skutečných důvodech jasno. Vládnoucí elita chtěla ukázat, kdo je v zemi pánem. Demontrativně odmítala opustit zvolené místo kongresu několik hodin.

Meral Aksenerová čelila během květnového kongresu MHP policejním represím | zdroj: Facebook

Ptáte se, proč by se jí měl turecký prezident, který neohroženě vládne celé zemi a těší se přízni nejmocnějších světových politiků, bát? I když Erdogan bývá vykreslován jako proislámský nacionalista, Aksenerová, která proti němu stojí v opozici, není jeho umírněnější verzí. Spíše naopak. MHP je extrémistická pravice, která si zakládá především na boji proti všemu kurdskému.

Zatímco Kurdové mají podporu liberálů ze západního Turecka, prosazují zrovnoprávnění žen a zdůrazňují práva menšin, nic nemůže být větším opakem agresivní politice MHP. Její radikální křídlo známé jako Šedí vlci, kteří používají "vlčí pozdrav" připomínající metalové roháče, nechvalně proslavilo zavraždění desítek novinářů, aktivistů a Kurdů. Jejich příznivci mají na svědomí i přes stovku útoků proti prokurdské straně HDP v loňském roce.

Marine z Turecka

Úspěch Aksenerové leží v náročné dvojroli, ve které připomíná tureckou obdobu Marine Le Penové. Na jedné straně k sobě táhne pozornost vypjatým nacionalismem, na straně druhé veřejně zmírňuje militantní obraz svojí strany a vytváří z ní přijatelnou alternativu. Nenapadá parlamentní systém, slibuje dodržování stranického systému a prezentuje MHP jako středovou stranu hájící zájmy všech Turků.

Ale ještě než může vůbec pomýšlet na premiérské křeslo, musí Akesenerová podstoupit souboj o moc ve své vlastní straně, která se v současných průzkumech pohybuje kolem 12 procent voličské podpory.

Jejím soupeřem je dosavadní lídr Devlet Bahceli, který si devětapadesátiletou političku k sobě vytáhl, aby z její záře vykutal co nejlepší volební kapitál. Pod jeho vedením se totiž nacionalistické uskupení propadlo do role nejmenší strany v tureckém parlamentu, když ztratilo přesně polovinu z 80 poslaneckých křesel.

Radikální pravici vyfoukla hlasy vládní AKP, která v rozjitřené protikurdské atmosféře hrála na nacionalistickou strunu. Aksenerová se nyní snaží vládní straně oplácet stejnou mincí. Přesunem do politického středu a určitou politickou rehabilitací radikální pravice chce zaútočit na výsostné postavení Erdoganovy vládní bašty.

Političtí experti ale upozorňují na dvě zásadní překážky, které stojí Aksenerové ve vysněné cestě k moci. Její agresivní vystupování proti Kurdům znemožňuje sjednotit tureckou opozici v účinný blok, který by dokázal otupit moc vládní AKP. Naopak Aksenerová je pro lídry dalších opozičních stran tím hlavním důvodem, který opozici rozštěpil.

Další důvod popsal jeden nejmenovaný vládní činitel. "Meral Aksenerová je vážným vyzyvatelem a může skutečně konkurovat AKP, protože bojuje o stejné voliče," řekl pro Politico. "Ale existuje reálná hrozba, že dřív rozštěpí svoji vlastní stranu, a to je Erdoganův vysněný scénář," dodal.

Politická budoucnost Aksenerové bude stát a padat na základě jejích schopnosti získávat hlasy radikálů a zároveň sjednotit roztříštěnou opozici. Do té doby bude její touha po premiérském křesle pouhým snem.