Přesně to se ale přihodilo v případě islandského vydání slavného Drákulyy od Brama Stokera. Když nizozemský badatel Hans Corneel De Roos v roce 2014 pečlivě porovnal původní román s islandskou verzí nazvanou Makt Myrkranna (Síly temnoty), zjistil, že nejde o běžný překlad – nýbrž o výrazně přepracovanou verzi, která se místy odklání od originálu natolik, že ji mnozí považují za samostatné dílo.

Islandské vydání vzniklo v roce 1900 a jeho autorem byl Valdimar Ásmundsson – významný islandský novinář a zakladatel literárního časopisu Fjallkonan. Makt Myrkranna vyšlo původně na pokračování právě v tomto periodiku a později jako samostatná kniha. Po dlouhá desetiletí se mělo za to, že jde o věrný překlad Stokerova textu. Jenže jak ukázala moderní textová analýza, realita je jiná.

Příběh, který se vymyká

Ve Makt Myrkranna chybí řada postav známých z původního Draculy, některé klíčové motivy jsou potlačeny a naopak přibývá zcela nových prvků – například silně politické podtexty, děsivější a přímočařejší obraz zla či jinak vystavěné dějové linie. V centru příběhu stojí anglický právník Thomas Harker (nikoli Jonathan, jak jsme zvyklí), který se vydává na cestu do Transylvánie, kde ho čeká zlověstný hrabě. Samotný Dracula je v této verzi ještě výrazněji zobrazen jako představitel tyranské moci.

Co je obzvlášť pozoruhodné, islandská verze obsahuje dlouhou předmluvu podepsanou Bramem Stokerem, která upozorňuje čtenáře na to, že události v knize mají reálný základ. Ačkoliv je autentičnost této předmluvy dodnes sporná, byla po desetiletí považována za důkaz, že Stoker měl s vydáním Makt Myrkranna něco společného.

Spekulace a otevřené otázky

Hans Corneel De Roos ve své studii naznačuje, že islandská verze mohla vzniknout nikoliv z finální verze Draculy, ale z některé z raných pracovních verzí nebo konceptů, které Stoker v průběhu let psaní výrazně přepracoval. Zcela jistě víme, že Stoker zvažoval výrazně odlišné uspořádání příběhu a že první návrh románu měl pracovní název The Un-Dead. To vede některé badatele ke spekulaci, že Ásmundsson mohl pracovat s jiným textem, než jaký nakonec vyšel tiskem – nebo že mu byly poskytnuty alternativní pasáže, které později Stoker vypustil.

Neexistuje však žádný přímý důkaz o tom, že by Stoker osobně schválil takto radikální úpravy nebo že by vůbec s jejich vznikem souhlasil. Ačkoliv se islandská předmluva tváří jako autorova, její styl a jazyk vzbuzují u odborníků pochybnosti.

Zapomenuté dílo znovu objeveno

Téměř neuvěřitelným se zdá fakt, že Makt Myrkranna přežila celé století bez širší pozornosti. Islandská jazyková bariéra a malý počet výtisků způsobily, že nikdo mimo ostrov nezaznamenal, jak výrazně se text liší. Teprve díky De Roosovi a jeho pečlivé práci mohla být v roce 2017 vydána anglická verze této adaptace s podrobným komentářem a srovnáním.

Dnes je Makt Myrkranna považována za fascinující příklad literární „mutace“ – dílo, které balancuje mezi překladem, adaptací a samostatným uměleckým počinem. Nabízí jiný pohled na klasický příběh, který již dávno vstoupil do kulturního kánonu. Ať už vznikl z autorova rukopisu nebo z odvahy překladatele, ukazuje, jak moc se příběh může proměnit, když překročí jazykové a kulturní hranice.